Kořeny meteorologie sahají až do starověkého Řecka. První sofistikovaná měření prováděl už Aristoteles
Věděli jste, že kořeny meteorologie sahají až do starověkého Řecka? Pozorovat počasí a vyvozovat z toho závěry a předpovědi se snažili lidé od nepaměti.
První sofistikovaná měření prováděl už Aristoteles. V 1. století před naším letopočtem nechal astronom Andronikos z Kyrrhu postavit v Athénách Věž větrů, která je považována za jednu z nejstarších meteorologických stanic vůbec.
Detailnější pochopení atmosférických procesů potřeboval později například Kryštof Kolumbus při svých zámořských výpravách. A to vyžadovalo nové přístroje. K vlhkoměru a teploměru přibyl v 17. století i barometr, který umožnil měření tlaku vzduchu.
O sto let později vynesly horkovzdušné balony přístroje i do vyšších vrstev naší atmosféry. Nejstarší pravidelné záznamy o počasí u nás pocházejí z pražského Klementina. O vybudování tamní hvězdárny se zasloužil německý jezuitský kněz, fyzik, astronom, matematik a meteorolog Joseph Stepling.
Systematická meteorologická měření se v Klementinu kontinuálně zaznamenávají od roku 1775, nejdéle ve střední Evropě. Jsou ojedinělým a nesmírně cenným zdrojem informací pro moderní vědu o stavu počasí a podnebí v novodobé historii.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
