Kostelík v Dobříkově stále voní. Jeho příběh je výjimečný

Dřevěný kostelík Všech svatých do Dobříkova u Vysokého Mýta doputoval vlakem. A to z velké dálky. Původně pravoslavný kostel postavili v roce 1669 tesaři ve Velké Kopani, obci na Podkarpatské Rusi (Zakarpatské Ukrajině, poblíž města Chust). Po necelých dvou stech letech byl ale kostelík rozebrán a stěhoval se do podkarpatské vesnice Cholmovec. Začátkem dvacátých let 20. století se ale jeho stav velmi zhoršil, když si v Cholmovci začali stavět nový kamenný kostel.  

Z Cholmovce do Čech

Kostel zachránil senátor a první ministr národní obrany Československé republiky Václav Klofáč. Objevil ho v roce 1927 při své cestě na Podkarpatskou Rus a zchátralou památku koupil za 16.000 korun. V Cholmovci tehdy působil na četnické stanici František Makovský z Borové u Poličky. Na jeho žádost chtěl senátor Klofáč kostel přesunout do Borové. Vedení obce se ale finanční nároky převozu této památky zdály vysoké, a tak se Václav Klofáč rozhodl pro Dobříkov.

Předsíň kostela byla původně určena jen ženám|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Václav Klofáč měl k Dobříkovu velmi blízko. Často pobýval v tamní hájovně a později si na místě bývalé tvrze postavil i vilu. V červenci roku 1930 kostel, rozebraný na jednotlivé části, putoval po železnici do stanice v Zámrsku a poté koňskými povozy do Dobříkova. Na převozu kostela a jeho znovupostavení se podílel architekt Adolf Kolena z Mukačeva, s roubením v Dobříkově pomáhal tesařský mistr z Užhorodu Cyril Bartušek.

Jeden z nejtajemnějších hřbitovů najdete pod Orlickými horami

• Upravit
• Smazat

Kdo zazdil kamennou lebku do hřbitovní zdi? Areál kostela Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Orlicí už dlouho přitahuje milovníky záhad i proutkaře.

 

Šestého července 1931 kostelík vysvětil patriarcha Církve československé husitské Gustav Procházka. Společně s kostelem byl do Dobříkova převezen i Smírčí kříž, který, podobně jako v Cholmovci, stojí před vstupem do kostela.

Kostelík Všech svatých je 15 metrů dlouhý a 6 metrů široký. Je postavený z ručně otesávaných dubových fošen a nad průčelím s arkádou se tyčí čtyřboká věž, asi 16 m vysoká. Střecha je krytá šindelem. Dobříkovský kostel má předsíňku, hlavní loď a presbyterium (tzv. oltářní srub), kde je umístněný oltář.

“Předlodí, tedy malé předsíni, se říká babinec, protože tato část byla původně určena ženám, zatímco hlavní loď byla vyhrazena jen mužům. Třetí část, presbyterium neboli kněžiště, je pak prostor vyhrazený knězi,” vysvětluje farář Církve československé husitské Jiří Plhák. 

8 fotografií

Kněžiště je od hlavní lodi odděleno ikonostasem. Prostor zdobí velké množství pravoslavných ikon. Rokokový ikonostas a ikony pocházejí částečně jak z Cholmovce, tak i z dalšího podkarpatského kostelíku v obci Trosnik. Některé ikony vytvořili lidoví mistři už v 17. století.  

Vzkazy z dávné minulosti

Poblíž vchodových dveří najdete mnoho vyrytých nápisů. Jsou to hlavně jména a data úmrtí kněží, kteří v kostele sloužili už v 18. století. “Kostel je vlastně taková dřevěná kronika, když vstupujeme do dveří, můžeme si nad nimi všimnout například záznamu, kdy se v pokarpatské vesnici objevil mor,” upozorňuje farář Církve československé husitské Jiří Plhák. Další nápisy jsou vyryté i po obvodu vnitřních stěn kostela. Na spojovacím  trámu  v hlavní  lodi  je nápis, který připomíná den vysvěcení kostela 4. června 1669.

Kostelík Všech svatých v Dobříkově je od roku 1963 kulturní památkou a je majetkem Církve československé husitské. Dodnes v něm probíhají bohoslužby, a to vždy druhou a čtvrtou neděli v měsíci. Slouží je Jiří Plhák. “Ten kostelík mají věřící rádi, i když ho samozřejmě  vnímáme i v rámci jiné tradice. Ale kostel sem už patří. Pravdou je, že jsme se vlastně trošku přizpůsobili tomu pravoslavnému ritu, protože nepoužíváme varhany, ale v kostele jen tak zpíváme,” dodává Jiří Plhák.   

Dřevěný kostel v Dobříkově si můžete prohlédnout i mimo bohoslužbu, ale jen s průvodcem. Telefonní číslo je uvedené na brance u kostela nebo ho můžete získat na obecním úřadu v Dobříkově či farnosti Církve československé husitské ve Vysokém Mýtě.