Krajinou Raškovických lomů od Barborky do Chrtníků

Nevelká vesnice u Heřmanova Městce bývala v minulosti známá po celém Rakousku. Těžil se tam prý nejlepší kámen na výrobu mlýnských kamenů. Někdejší slávu Horních Raškovic připomíná naučná stezka i několik tajemných pověstí.

V okolí Horních Raškovic těžili kámen především v 17. století. Z tamního velmi kvalitního křemence se vyráběly mlýnské kameny až do poloviny 18. století. Poté lomy zanikly a místní je nechali zasypat nebo zatopit. Po těžbě zůstala dodnes zvlněná krajina, kterou prostoupily lesy, skály a zatopené lomy, které se změnily v půvabné tůně. Jedna z nich je přímo v Horních Raškovicích. Říká se jí Návesní skála. K jejímu zatopení došlo náhle při odstřelu skály a pramen byl prý tak silný, že si nestačili dělníci ani uklidit nářadí a voda jim ho smetla.

Naučná stezka k Bezedné

Návesní skála je jedním ze zastavení na Naučné stezce Raškovickými lomy. Ta měří jen něco málo před dva kilometry a spojuje několik bývalých malých kamenolomů. Jde o okruh, na který se dá napojit v podstatě kdekoli. Na jeho jednotlivých zastaveních se mohou výletníci seznámit také s životem na vesnici v 17. století nebo se dozvědět, jak se tam těžil a opracovával kámen. To tehdy dostupnými nástroji nebylo vůbec jednoduché. Nejen proto, že křemenec z Raškovic byl poměrně tvrdý, ale i proto, že mlýnské kameny musely být vyrobeny co nejpřesněji.

Jedno z nejzajímavějších zastavení na naučné stezce je Bezedná. Jedná se také o zatopený malý lom, ale, jak už název napovídá, váže se k němu řada pověstí. Jedna z nich vypráví o zlém správci Choltického panství, kterého dostihla kletba a v Bezedné se i se svým kočárem utopil. Tůň byla ale tak hluboká, nebo „bezedná“, že v ní kočár nedokázali najít. „Každoročně na výročí utonutí se z ní ale prý vynoří oj správcova kočáru,“ říká sběratel pověstí Martin Štěpánek. Ten připomíná ještě další, ve které se praví, že v hloubce tůně kdysi objevil jeden z potápějících se podivný děsivý svět připomínající vodní obdobu pekla.

Vysoká skála, rozhledna a okolí

Dalším zastavením na stezce je kdysi velmi oblíbené výletní místo Vysoká skála. Také dnes návštěvníci obdivují její bělostnou barvu. Neslouží už tak jako v minulosti pro rozhled do kraje, ten cloní okolní vysoké stromy lesního porostu. O výhled ale návštěvníci nepřijdou.

Rozhledna Barborka

Naučná stezka je totiž zavede také k rozhledně, kterou její tvůrci nazvali po patronce horníků Barborka. Je z ní vidět třeba Pardubice jako na dlani, Železné i Orlické hory a při dobré viditelnosti také Krkonoše. Kolem rozhledny se nachází rozsáhlý areál s posezením, sociálním zázemím, dětskými atrakcemi a také s připomínkou kamenické minulosti a sochařskými pracemi.

Vysoká skála září svým bílým kamenem

I široké okolí Horních Raškovic nabízí spoustu zajímavého pro turisty, cykloturisty, milovníky přírody nebo historie. Například v nedalekých Stojicích je velmi zajímavý pozdně gotický kostel z počátku 16. století. Ze stejného období tam zůstal také okolní hřbitov, který není už tolik používaný, i proto tam zůstala řada historických náhrobků. A ze Stojic je možné se vypravit třeba do Chrtníků údolím, o kterém se ve starých knihách psalo jako o jednom z nejpůvabnějších. Zasáhla ho ale novodobá těžba kamene, který tam lámou už přes sto let. 

autor: RUS
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.