Král čtyřspřeží. Vozataj Jiří Nesvačil pokračuje úspěšně v rodinné tradici

23. březen 2021

Na začátku roku oceňuje Česká jezdecká federace nejlepší jezdce a koně napříč disciplínami. Letošní první místo v královské disciplíně čtyřspřeží už počtvrté získal reprezentant Národního hřebčína Kladruby nad Labem Jiří Nesvačil junior.

„To je ocenění za celou sezónu, která byla i na mezinárodní scéně. Je to něco jiného než Pohár spřežení, který se počítá jen u nás. Nás, co se zabýváme mezinárodními závody, tohle ocenění těší víc“, vysvětluje Jiří Nesvačil.

Vozatajství má v jeho rodině dlouhou tradici. A přestože se vyučil sedlářem, zapřahání ho lákalo víc. „Už můj otec a děda zapřahali, takže u nás kočáry byly, co pamatuji. To je už hodně dávno, kdy jsem držel opratě poprvé, ale náš otec nám je dával odmala,“ vzpomíná Jiří Nesvačil.

Krásné ale náročné

Vozatajství je krásný, ale časově a finančně velice náročný sport. „V naší kategorii čtyřspřeží potřebujete pět koní, kamion, dva kočáry, dvě sady postrojů, chrániče, i časově to je velice náročné. Připravujete pět koní, které musí být kvalitní i na úrovni.“

Závody spřežení

Závody vozatajů zahrnují tři disciplíny. „Drezuru, maraton a parkur. A jezdí se jedno, dvoj a čtyřspřeží jak velkých koní, tak pony,“ vysvětluje Jiří Nesvačil.

Zapřáhnout je možné mnohem více koní. „Můj rekord je 16 koní. Je to o zkušenosti a výběru koní, kteří musí být absolutně spolehliví a nekonfliktní. A pak je k tomu ještě potřeba notná dávka štěstí.“ Při šestnáctispřeží má vozataj v každé ruce osm opratí. „Ten kontakt není takový, jako když máte čtyřku, to prověšení je tam velké, ale člověk se snaží řídit to tak, jak to má být.“ S tolika koňmi se ale nesoutěží a jde čistě o exhibiční záležitost při velkých akcích.

Rychlost, obratnost i vzhled

Nejenom na výkon a rychlost se zaměřují rozhodčí při vozatajských disciplínách. Velkou roli hraje i estetika. „Drezuru bych přirovnal ke krasobruslení. Tam se hodnotí i vzhled spřežení. Jestli koně vypadají stejně, k tomu musí být odpovídající oblečení, kočár, bič, podle stylu zápřeže,“ vysvětluje Jiří Nesvačil a dodává: „Musím poděkovat, mám výborný tým lidí kolem sebe. Prsty chlapa a ženy jsou jinačí. O hřívy se tedy starají děvčata, která různě zaplétají hřívy a ocasy, aby to vypadalo krásně.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.