Krasopis i škrobenost. Pardubická studentka luštila staré dětské dopisy
Kdy jste naposledy dostali dopis? Ne od úřadu, ale třeba od příbuzných? Dřív si lidé psali naprosto běžně. Díky dochované korespondenci můžeme lépe poznat naše předky.
Denisa Vídeňská strávila hodiny v archivu nad dětskými dopisy ze tří generací rodu Auerspergů ve věku asi od šesti do čtrnácti let věku. Její úspěšná práce se jmenuje Reflexe rodinných strategií šlechtické výchovy ve světle dětské korespondence v 19. století. Dopisy byly určené rodičům a prarodičům.
Výchova se rozvolňovala
V dopisech první generace našla studentka těžkopádné fráze. „Výchova se podle nich jeví jako přísnější. Zatímco ta třetí generace dětí vypadá jako rozpustilejší.“
Práce pro Denisu představovala překládání dopisů z němčiny, francouzštiny i angličtiny, čtení korespondence. „Děti se ale musely učit krasopisné písmo, takže psaly úhledně. Pak jsem vytvářela text o třiceti normostranách, což zabralo asi měsíc. Vedl mě Vladan Hanulík z univerzitního Ústavu historických věd.“
Velkou radost badatelce udělala třeba kniha s příběhy panenek. „Sepsala ji Vilemína Auerspergová své dceři. Ta si prý až moc hrála s bratry. Její chování nebylo úplně přípustné. Vilemína pro knihu vybrala korespondenci, kterou vedla se svou sestřenicí. V těch dopisech si hrály na dospělé panenky. Dá se z toho tedy vyčíst, jak malé aristokratky vnímaly svět dospělých a taky to hodně vypovídá o výchově.“
Univerzitní budoucnost
Denisa Vídeňská studuje Gender history na Fakultě filozofické Univerzity Pardubice. „To je navazující magisterský obor na Kulturní dějiny. Studuji tedy historii a zároveň gender. Každý ve společnosti má nějakou roli. Je do ní i vychováván. My zkoumáme proměnu výchovy a genderu v historii. Teď se chystám na doktorské studium, ve kterém bych ráda pokračovala. Následně bych chtěla pracovat na univerzitě, ve vědě, učit další studenty a podobně.“
Teď se stala první studentkou Univerzity Pardubice, která získala nejvyšší ocenění v celostátní soutěži mladých historiků. Za nejlepší písemný příspěvek dostala Cenu Josefa Šusty. Celostátní studentské vědecké konference Historie se každoročně účastní vysokoškolští studenti historie a příbuzných oborů. Při letošním ročníku se svými příspěvky vystoupilo 26 účastníků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.