Krutopřísnou češtinu současné generace ovládá angličtina. OMG!

„Přibývá spousta skutečností, které je nutné nově pojmenovat. Všechno, co souvisí s internetem, počítači, chytrými telefony,“ dává příklad Dagmar Magincová. Za rozvoj češtiny tedy může technický pokrok.

Ale vraťme se do časů, kdy začala vznikat soukromá média. Svým projevem se hned začala výrazně odlišovat od těch veřejnoprávních. Éterem začaly znít výrazy dosud nevídané. Spisovnou češtinu vystřídala čeština obecná. „Média se tím chtěla přiblížit svým divákům a posluchačům, aby nepůsobila příliš odtažitě,“ vysvětluje Dagmar Magincová.

Pád železné opony s češtinou také pořádně zamával. Pustil sem angličtinu. Dominantní jazyk tohoto světa. Hlavně v technologiích jsme začali přebírat výrazy z tohoto jazyka. Je to logické, neměli jsme český ekvivalent. „Od 90. let se sem angličtina nahrnula a s radostí byla přijímána. Razantně se projevila ve slovní zásobě. Jak v dobrém, tak v špatném smyslu,“ říká Dagmar Magincová.

Mládež frčí na angličtině

Současná generace komunikuje hodně písemně přes chaty, sociální sítě, sms zprávy. Což také výrazně utváří používání jazyka. Mladí se snaží být struční a začali používat spoustu anglických zkratek. Většina teenagerů zůstává u angličtiny. Jiní vymýšlejí české. Víte, co znamená „mnt tlf“? To je česká zkratka pro výraz „moment, telefonuji“.

Časté anglické zkratky v on-line komunikaci
lol – laugh out loud – smích
hf – have fun – dobře se bav
btw – by the way – mimochodem
wtf – what the fuck?! – rozhořčení
im(h)o – in my (humble) opinion – podle mého (skromného) názoru
omg – oh my god – proboha
thx – thanks – díky

Mládež ovšem nemluví pouze anglicky. Populární jsou slova jako husťárna, krutý, přísný, krutopřísný a vtipné složeniny. Jsou to slova, která mají emocionální náboj. „Je to generační vymezení, kdy si teenageři hledají vlastní výrazivo. Není to nic nového. Například v 60. letech se objevilo oslovení „ty vole“. Dnes je tento výraz běžným výplňovým slovem. „Generace, která tím v mládí žila, si to odnesla do dnešních let,“ dodává Dagmar Magincová.

Studenti s mobily|foto: pixabay.com

Zajímavým a momentálně oblíbeným spojením je „dobře ty“, což je vlastně taková pochvala. „Pro češtinu je to netypické a nové. Používá se často při sportu, protože je to krátké, stručné a jasné,“ vysvětluje Dagmar Magincová.

Slova v propadlišti dějin

Na druhou stranu jsou výrazy pro současnou generaci naprosto nesrozumitelná. Absolutně netuší, co je to například hvozd, chmury. Co to znamená, když je člověk cudný, unylý nebo když zesiná, zakaboní se a něco zkomolí. „Všechna tato slova najdeme ve slovnících spisovné češtiny vydaných před desítkami let už tentokrát s charakteristikou, že jde o knižní nebo zastaralé pojmy,“ říká Dagmar Magincová. Jsou to slova, která dnes najdeme už jen v psaném textu, ale v mluveném jazyce je málokdo používá.

Jsou slova používána po staletí. Například matka, otec, stůl, jídlo apod. To jsou základy našeho jazyka. V ostatní slovní zásobě je velký pohyb. Slova přicházejí a odcházejí. „Dělo se to vždy. Jen dnes je všechno mnohem rychlejší,“ uvádí Dagmar Magincová.

Proč nemáme říkat, že něco „vykomunikujeme“, že je něco „o něčem“ a přestat „vysílat signály"? Odpovědi na tyto otázky najdete v záznamu rozhlasové Radioporadny.