Které místo je pro astrofotografa Petra Horálka nejkouzelnější? A jaké budou letošní Perseidy?

Ty nejlepší vesmírné fotografie vznikají na Seči, kde Petr Horálek často pobývá a pozoruje hvězdy ze své oblíbené pláže nebo přímo z loďky uprostřed vodní plochy.

„Pozorovat hvězdy z loďky je moc krásné. Někdy mám pocit jako Alenka v říši divů. Třeba když je úplně zrcadlová hladina a na obloze září kometa a její odraz ještě vidím na klidné hladině. Do toho slyším jen šplouchání vesel,“ popisuje romantiku chvíle astrofotograf.

Nejdřív se naučil chytat ryby, pak poznávat hvězdy

Petr Horálek o sobě říká, že nikdy nebyl společenský typ. Proto už jako kluk chodil raději na ryby a pozoroval hvězdy.

„Rybařit mě naučil táta. Trvalo mi celé léto, než jsem se naučil nahazovat. Pak přišlo chytání. Když jsem poprvé tahal kapra, byl to jeden z nejúžasnějších okamžiků mého života,“ popisuje astronom.

Sotva se Petr Horálek naučil chytat ryby, začal chodit v Pardubicích do hvězdářského kroužku. Jeho velkým vzorem byl tehdejší vedoucí Václav Knoll.

„Vašek nás bral nás na nejrůznější výlety na pozorování hvězd. Kochali jsme se třeba meteorickým rojem Perseidy ve spacácích na louce u Seče. Tenhle úžasný člověk v nás zanechal to dobré, co se snažíme i my předávat dalším generacím,“ vzpomíná Petr Horálek.

České snímky oceněné NASA jsou ze Seče

Nejvíce českých fotografií, které se dostaly do výběru NASA, jsou právě ze sečské přehrady. Národní úřad pro letectví a vesmír si vybral například snímek s loďkou v zátoce.

Snímek, který se dostal do výběru NASA|foto:Petr Horálek

„Loďka v zátoce, to je jeden z nejzajímavějších snímků. Bylo to v dubnu, podmínky k fotografování úžasné, pět dní v kuse bylo jasno a vrcholil meteorický roj Lyridy. Na obrázku je vidět hladina v Čáslavské zátoce, která odráží majestátní mléčnou dráhu, ta se vyjímá uprostřed snímku a nahoře vylétají Lyridy. A protože jich nelétá mnoho, bylo velké štěstí, že jsem jich zachytil více v průběhu několika nocí, popisuje historii snímku Petr Horálek.

Budou skvělé podmínky pro srpnové Perseidy

Červen je známý tím, že okolo severního obzoru se ukazují noční svítící oblaky. Je to hlavně v období kolem letního slunovratu, na konci června a na začátku července. „Ty oblaky jsou vidět v noci. Díváme se na oblačnost, která je položená výrazně výš, než v jiných dnech, a slunce, které je už pod obzorem, ale není příliš hluboko, je nasvětluje. Takže to vypadá, že na obloze jsou takové svítící pavučiny,“ popisuje tento přírodní jev Petr Horálek.

Čtěte také

Na fotky hvězd nestačí jeden cvak. Je za nimi těžká matematika

Také letošní Perseidy budou jedny z nejlepších. Nebude totiž svítit měsíc, takže uvidíme i ty slabé meteory. Hlavně kolem 12. a 13. srpna bude vidět v časných ranních hodinách kolem osmdesáti meteorů za hodinu.

„Jsem noční koupač, tak si možná  lehnu do vody a budu pozorovat Perseidy přímo z vodní hladiny,“ těší se na srpen známý astrofotograf Petr Horálek.

Co znamená pojem ztracené zatmění Slunce? Událo se v době pandemie a pro Petra Horálka a další astronomy to byl jeden z nejsmutnějších zážitků. Více si můžete poslechnout v záznamu pořadu.