Lanškrounské muzeum vystavuje vzácné šperky. Vyrobili je v tamní továrně
K pokladům Městského muzea Lanškroun patří historické klenoty, které vznikly v místní továrně na zlaté a stříbrné zboží. Ta jejího zakladatele i Lanškroun proslavila v mnoha zemích Evropy.
V 70. letech 19. století zahájila v Lanškrouně svoji činnost firma „Silberketten Fabrik“, kterou založil Rudolf Emil Langer. Narodil se v roce 1847 v Lanškrouně a vyučil se klenotníkem. Založil si zlatnickou dílnu a zaměřil se na produkci stříbrných řetízků. Obchody se dařily, a tak Rudolf Langer výrobu rošiřoval. V Lanškrouně si postavil luxusní vilu s továrnou, ve které zaměstnával na sedmdesát lidí.
Langerova firma vyráběla postupně stále více druhů zboží, kromě řetízků to byly náhrdelníky, brože, prsteny, náramky a náušnice nebo stříbrné dámské hodinky. Zaměřovala se také na produkci stříbrných a zlacených mešních nádob a na zakázku, zejména pro nejrůznější spolky, vyráběla poháry určené k nejrůznějším slavnostním příležitostem.
Z Lanškrouna do Evropy
Továrna Rudolfa Emila Langera vyráběla klenoty a další zboží nejen pro tuzemský trh, ale exportovala do celého Rakouska-Uherska, klienty měla v Itálii, Švýcarsku nebo Francii. Rudolf Langer získal četná ocenění také na mezinárodních výstavách a na konci 80. let 19. století si otevřel obchod ve Vídni.
Úspěšný podnikatel šperky nejenom vyráběl, ale také navrhoval. V roce 1855 dokončil na dnešní Nádražní ulici stavbu honosné rodinné vily s parkem, zahradou a stájemi. K vile přiléhal výrobní provoz. V té době se společnost už nazývala „Výroba zlatého a stříbrného zboží Rudolfa Emila Langera v Lanškrouně“.
„Výrobky Langerovy továrny byly dobře známé u vídeňského dvora, ostatně o tom svědčí i udělení práva užívat císařského orla na vývěsním štítu a na pečeti firmy,“ přibližuje kurátorka lanškrounského muzea Dagmar Tenenková.
Továrna na zakázku se vyráběla i nejrůznější upomínkové a dárkové předměty. Ve vitríně si návštěvníci mohou prohlédnout například krásné desky na blahopřání pro Langerovu dceru Berthu Terezii, vyrobené při příležitosti jejího sňatku v roce 1894. Langerova firma fungovala až do roku 1915, kdy její zakladatel Rudolf Emil Langer na své obchodní cestě náhle zemřel v Bratislavě.
Pohár pro císaře
Klenoty i poháry Langrovy továrny si můžete prohlédnout ve stálé expozici Historie města Lanškrouna a okolí. Uvidíte například pohár, který nechal lanškrounský spolek ostrostřelců vyrobit pro samotného císaře Františka Josefa I. Ten se totiž v září roku 1884 osobně účastnil vojenského cvičení dvou armádních sborů, tzv. císařských manévrů a v Lanškrouně byl ubytován.
„Pohár ovšem zůstal tady u nás. Lanškrounští ostrostřelci ho sice Františku Josefu I. slavnostně předali, ale ten ho věnoval právě vítězi střeleb,“ vysvětluje ředitel Městského muzea Lanškroun Jaroslav Čada. „Pohár tedy návštěvníci uvidí u nás v expozici, stejně tak jako zbraně, které místní ostrostřelci používali a vyrobil je místní známý puškař Franz Čermák. Vystavujeme tu také součásti uniforem ostrostřeleckého spolku, klobouky s kohoutími pery nebo výložky, medaile a další předměty, spojené s bohatým spolkovým životem Lanškrouna v 19. století,“ dodává Jaroslav Čada.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
