Léčí zrak a v Indii valil oči: Lékaři tam neznají pojem volný čas!

27. únor 2015

Na zkušené v zahraničí nedávno byl oční lékař z Pardubické nemocnice Jiří Blažek. Absolvoval měsíční stáž ve velkém očním centru v Indii. Učil se metodu, kterou u nás sice nepoužije, ale může s ní pracovat v podmínkách některých cizích zemí. Plánuje, že se do nich v budoucnu ještě vrátí. Překvapila ho hlavně velká pracovitost indických kolegů.

„V roce 2013 jsem byl na měsíc v Keni. Jde o takový česko-keňský projekt, jeho šéfem nebo manažerem je Aleš Bárta, který pochází z Pardubic. S pomocí tamních zdravotníků, českých lékařů, mediků a sponzorů buduje zdravotní středisko, které už ošetřilo mnoho lidí a zachránilo životy. Neustále se rozvíjí. V tamních podmínkách se dělá trošku jiná medicína než ta, na kterou jsme tady zvyklí. Úplně se odlišují diagnózy. Vlastně mě to přivedlo na myšlenku naučit se operovat oči v drsnějších podmínkách. V Evropě se tyto operační metody prakticky nedají naučit, musí se za nimi vyjet někam mimo,“ přibližuje důvody svých aktivit.

Čtěte také

O metodě

Čest učit se operovat metodou využívanou ve třetím světě připadla Jiřímu Blažkovi jako prvnímu Středoevropanovi. „Má několik výhod. Je třeba velmi levná, snadno dosažitelná, rychlá, nepotřebujete skoro žádné přístrojové vybavení. Výsledek operace bývá srovnatelný s metodou, která stojí násobně víc a ke které potřebujete všechny moderní přístroje.“ Tato metoda se u nás používala do 90. let, kdy se k operacím ještě nepoužíval ultrazvuk. V Indii zmíněnou metodu ještě vylepšili. Operace u nás podle Blažka dřív měla relativně dost infekčních komplikací, byla zdlouhavá.

Operační sál v Indii

O centru

Indické oční centrum zahrnuje několik velkých specializovaných budov. Co se týče objemu péče, respektive počtu operací, jde o největší oční nemocnici na světě.

Jiří Blažek nechtěl všechny indické lékaře házet do jednoho pytle, ale přístup k práci ho v tomto konkrétním centru uchvátil: „Setkal jsem se s obrovskou obětí lékařů i ostatních zdravotníků pro své povolání. Do práce se chodí 6 dnů v týdnu, mají 2 týdny dovolené. Pracovní doba většinou od 7 do 18 hodin. Jednu nebo dvě neděle v měsíci tráví na takzvaných kempech, kde vybírají pacienty vhodné pro operace. Za celou dobu jsem se nesetkal s tím, že by se mě někdo zeptal, co dělám doma ve volném čase. To by bylo trochu mimo mísu. V tomto směru je jejich přístup obdivuhodný.“

Zpátky k nám

Návraty z chudých zemí jsou pro lékaře Blažka vždy do jisté míry šokem. „Člověk si klade otázky, co vlastně k životu potřebuje, když jinde někomu stačí tak málo. Říká si, že leckdy opravdu cítí nedostatečnou vděčnost za to, co všechno tady má. Mám pocit, že české zdravotnictví je jedno z nejlepších na světě.“

Čtěte také

autor: MAL
Spustit audio