Legenda ploché dráhy, která dala tvář Zlaté přilbě. Evžen Erban slaví 80

„K motorkám jsem měl blízko už od svého útlého dětství,“ říká Erban, který od mala navštěvoval dílnu svého strýce, plochodrážního závodníka Miloslava Špinky. Původně ale tíhnul k jiným sportům: „Hrál jsem fotbal, hokej, tenis, jezdil jsem na koních. Plochá dráha nebyla moje priorita.“ První opravdový impuls přišel až náhodně, při návštěvě tréninku ve Svítkově. „Stála tam taková pěkná holka a chtěl jsem se předvést,“ směje se.

Cesta vzhůru a návrat z vojny

První motorku dostal po jiném závodníkovi a hned si ji musel sám opravit: „Končil Jirka Englich, a já jsem dostal motorku po něm. Byla taková načančaná. A strejda Špinka povídá, počkej, já ti to zkusím. Tak jsem mu ji půjčil, on ji zkusil tak, že se srazil s bývalým závodníkem Bohoušem Rakem, a tu motorku mi zohýbal.“ Přesto byl Miloslav Špinka jedním ze vzorů, kterého se snažil překonat.

Bývalý jezdec, trenér i ředitel Zlaté přilby Evžen Erban|foto:Honza Ptáček, Český rozhlas

Když byl Evžen Erban na vojně, neviděl motorku dlouhých 18 měsíců, návrat byl hodně těžký. „Přijel jsem a hned byly v Pardubicích mezinárodní závody. Já na to po 18 měsících skočil a udělal jsem čtyři body. A pan Havelka, známý plošinář, jedna z pardubických hvězd povídal, ať jdu raději chytat ryby. To se mně dotklo. Tak jsem říkal, a vy jste další na řadě.“

Zlatá přilba

Kromě jezdecké kariéry se Evžen Erban zapsal i jako trenér. „Byl tam Zdeněk Schneiderwind, který to dotáhl až ke stříbru ve světě,“ říká hrdě. Někteří talenti však podle něj neobstáli v náročnosti sportu: „To je sport chlapů. Nestačí být talent, musíš přežít to nejhorší.“

Už přes 30 let stojí v čele organizace Zlaté přilby. „V malíku to mám, ale každý rok je něco nového. S každým závodníkem se musím domlouvat zvlášť,“ dodává.

A co si přeje k narozeninám? „Přál bych si hlavně zdraví. Před 47 lety jsem ho trochu poztrácel, ale asi i tím, jaký jsem k sobě byl, jsem to dokázal překousnout a z toho druhého břehu řeky vrátil nohu na ten správný břeh, že jsem tady, že mám kolem sebe dobrý lidi a toho si vážím. Tak ať mi to zůstane, abych té přilbě mohl ještě chvilku něco dát,“ uzavírá Evžen Erban.