Leo Pavlát: Židovské zásady mravnosti

27. prosinec 2020

V židovské Bibli stejně jako v talmudské literatuře i pozdějších rabínských spisech je velká pozornost věnována etice. V druhé polovině 19. století tuto problematiku prohloubilo hnutí Musar inspirované dílem Israela Lipkina Salantera.

Musar znamená hebrejsky „mravnost“, „sebekázeň“ a rabín Salanter, který žil v letech 1810–1883 v Litvě, ve Francii a v Německu, založil pro zkoumání těchto otázek zvláštní studovny. Jeho dílo se přitom dá shrnout do 13 principů, jejichž kultivaci se má každý člověk věnovat.

První z těchto pravidel zní hebrejsky „emet“ neboli pravda: „Buď pravdomluvný.“ Další zásadu tvoří „zrizut“ neboli horlivost: „Vše, co máš udělat, udělej hned.“ Třetí etickou zásadu představuje „charicut“ čili píle: „Co děláš, konej důkladně a svědomitě.“ Čtvrté doporučení rabína Salantera zní hebrejsky „kavod“, tedy úcta: „Buď velice obezřetný, aby ses nedotkl cti a citů ostatních.“ Následující pátou výzvou je „menucha“ neboli klid: „Jednej bez zmatku a vzrušení.“

Šesté etické pravidlo z kodexu rabína Salantera hovoří o „nachat“, což v hebrejštině znamená vlídnost: „Slova moudrého jsou jemná a mírná.“ Sedmým rysem, který by si měl mravný člověk osvojit, je „nykajon“, čistota: „Udržuj tělo i mysl v čistotě, dbej na svůj zevnějšek.“ Osmý bod v etických předpisech rabína Salantera se nazývá „savlanut“ neboli trpělivost: „Vždy a za všech okolností buď trpělivý.“

Deváté pravidlo „seder“ se týká řádu a pořádku: „Jednej spořádaně a disciplinovaně.“ Svou desátou zásadu ve výčtu etických ctností nazval rabín Salanter „anava“, což v hebrejštině znamená „pokora“: „Přiznej své chyby a slabiny, avšak nezabývej se chybami a slabinami jiných.“

Další, jedenácté pravidlo tvoří „cedek“ neboli spravedlivost: „Co sám nechceš, nečiň jinému.“ Jako dvanáctá etická zásada stojí „kimuc“, hebrejsky šetrnost: „Neplýtvej, nebuď rozmařilý, zbytečně neutrácej.“ Konečně třinácté, poslední pravidlo z etických výzev rabína Salantera zní hebrejsky „štyka“ čili mlčení: „Zvaž svá slova dříve, než promluvíš.“

Kromě vlastního obsahu jednotlivých zásad má svůj význam i jejich počet. Vyznání židovské víry „slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jeden“ končí vyhlášením Boží jedinosti.

Slovo „jeden“, hebrejsky „echad“, se píše písmeny alef, chet a dalet, která mají jako všechny znak v hebrejské abecedě číselný význam. A právě sečtením číselné hodnoty písmen, která tvoří hebrejské slovo „jeden“, dostaneme třináctku.

Popis ctností z pera rabína Israela Salantera tak doplňuje 13 zásad víry židovského středověkého učence Moše ben Maimona. Zatímco ten formuloval principy židovského pojetí Boha a víry, rabín Salanter se obrátil k lidskému nitru, k hledání cest, jak se Bohu přiblížit. Víra a mravnost tak představují dvě určující zásady judaismu.

autor: Leo Pavlát
Spustit audio