Letos přijde na svět až osmdesát starokladrubských koní. Co čeká kobylku Monu?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kobylka Mona přišla na svět 29. února 2020

S Východočeskými výlety jsme zamířili do slatiňanského hřebčína, který je součástí Národního hřebčína Kladruby nad Labem. Slatiňany jsou už po desítky let spojené se starokladrubskými vraníky. A černé bude i první hříbě letošního roku.

První hříbě Národního hřebčína se narodilo ve Slatiňanech 11. února 2020. Klisna dostala jméno Regencia - 32. Její matka je desetiletá klisna 519 ROCIANA a otcem je hřebec Siglavi Pakra Montilla XI. V době natáčení Východočeských výletů byla nejmladším, letošním v pořadí pátým hříbětem ve Slatiňanech, kobylka Mona.

„Klisny dostávají jméno se začátečním písmenem jména matky a jméno se nesmí opakovat. Většina jmen má základ ve španělštině. Hřebci mají jméno složené ze jména kmene a jména matky,“ vysvětluje zootechnička slatiňanského hřebčína Kateřina Neumannová. V současné době chová slatiňanský hřebčín 248 koní starokladrubského plemene.   

První měsíce s matkou

Hříbata vraných klisen se většinou nerodí jako úplně tmavá. „Naše nejmladší hříbě, Mona, bude vranka, stejně jako matka. Zatím má ale hříběcí srst, která bude teprve přelínat,“ dodává Kateřina Neumannová. „Do šesti až sedmi měsíců věku zůstávají hříbata v areálu historických stájí spolu s matkou, potom jsou odstavena a odvedena do prostor hříbárny ve Slavicích. Tam zůstávají do tří let svého věku.“

Hříbata jdou s matkami už hned druhý den po porodu na krátkou procházku. Ty se pomalu prodlužují, potom se už s matkami mohou volně pohybovat ve výběhu. Do odstavu, tedy půl roku svého života, sají mateřské mléko, ale už měsíční hříbě si pomalu dokáže zvykat na seno, jadrnou stravu nebo trávu na pastvě.

Ohlávku hříbata dostávají už týden po narození. „Po pár dnech si hříbata už musejí zvykat na uvázání u žlábku. A také je učíme, jak zdvihat nožky kvůli čištění. Ten bezstarostný hříběcí věk jim končí ale vlastně až v době, kdy opouštějí hříbárnu. U hřebců začínáme s obsedáním a výcvikem ve třech letech, u klisen ve třech a půl letech,“ dodává zootechnička Neumannová, která o koně slatiňanského hřebčína pečuje už dvacet čtyři let.

Zkušené učitelky

Těžká hlava, dlouhý krk, typický klabonos, velké oči a elegantní chod. To jsou znaky a vlastnosti starokladrubských koní. Je to nejstarší české plemeno, vyšlechtěné speciálně pro ceremoniální účely panovníků. Aby koně svoji reprezentativní úlohu zvládli, procházejí dlouhým a náročným výcvikem.

První strojení a zapřahání mladé starokladrubské kobylky

„Když jsou už mladí koně zvyklí chodit pod sedlem a jsou zvyklí na pomůcky jezdce, tak se teprve začínají takzvaně odtahovat. Mladé koně zapřaháme nejdříve do cvičného vozu, aby si zvykli na postroj, na to, že se jich dotýkají postraňky,“ vysvětluje Kateřina Neumannová. Při tom mladým koním pomáhá zkušený starší kůň, kterému v hřebčínu říkají učitel.

Své zkušenosti v zapřahání popisuje zástupce vedoucího výcvikové stáje Petr Novák: „Když jsou koně v postroji poprvé, jezdíme s nimi jen do místní části Škrovád a zpátky. Okruhy postupně prodlužujeme asi na 5 km. Někdy jsou to docela velké nervy, záleží samozřejmě na povaze koně. Když zápřah zvládají bez stresu a problémů, během měsíce mohou ke kočáru. Ale cesta k ceremoniím je otázkou dalšího výcviku, minimálně na dva roky.“     

Nová hippologická expozice

Slatiňany jsou už po staletí prodchnuté láskou ke koním. Stáje vedle zámku stály už v 18. století, ty ale kníže František Josef z Auerspergu nechal zbourat. Na konci 19. století začaly vznikat moderní stáje podle projektu britské firmy, stavbu vedl architekt Jan Schmoranz. „Auerspergové zde chovali koně kočárové, dostihové, užitkové, na polo i na hony,“ přibližuje kastelán slatiňanského zámku Jaroslav Bušta. „Podle inventářů z konce druhé světové války ale v zámeckém areálu zůstalo pouze šest koní, které zrekvírovala Rudá armáda.“ 

První hříbě Národního hřebčína Kladruby nad Labem roku 2020 přišlo na svět ve Slatiňanech, jmenuje se Regencia 32

Už v létě 1945 bylo rozhodnuto, že se slatiňanské stáje stanou domovem starokladrubských vraníků z Průhonic u Prahy. O zachování rodu se zasloužil profesor František Bílek, který stál také u zrodu hipologického expozice ve slatiňanském zámku. „To zámek v podstatě zachránilo před účelovým využitím, padaly totiž návrhy, že v zámku bude ubytovna nebo kanceláře velkých pardubických podniků,“ vysvětluje kastelán zámku. „První část muzea koní se otevírala na podzim 1950, druhá část o dva roky později.“

V současné době je hippologická expozice uzavřená. Zámek totiž prochází rozsáhlou opravou, největší za posledních 200 let. „Letos budeme slavit 70. výročí zpřístupnění zámku veřejnosti. Obnova se dotkne také hippologické expozice. První dvě místnosti této stálé výstavy návštěvníci zámku uvidí už letos,“ dodává Jaroslav Bušta.  

autor: BRA
Spustit audio

Související