Lhot a Lehot je asi jako dní v roce. Kolik jich znáte?
Kdybyste chtěli objet úplně všechny Lhoty, Lehoty a obce s podobným názvem, potřebovali byste hodně času. V Česku jich je 300 a na Slovensku dalších 60. Obyvatelé se pravidelně setkávají na srazech. Ten letošní odložila pandemie koronaviru.
Někteří nadšenci podle Petra Černého jezdí na srazy klidně dva týdny předem. Pro něho samotného jsou koníčkem. Účastní se jich od roku 1990. „Bývá tam tak do dvou tisíc lidí. Dorazí vždy kolem 70 Lhot. Pořádat takový sraz je obrovská zátěž a zodpovědnost.“
Původ názvu leží na půdě
Lhoty většinou zakládali drobní feudálové v okrajových částech katastrů existujících vesnic. Jejich obyvatelé měli za úkol vymýtit méně hodnotnou anebo lesní půdu. Díky tomu nemuseli platit daně a poplatky. Šlo o takzvané lhóty, neboli polehčení.
Čtěte také
Jak vůbec vypadá takový sraz Lhot a Lehot? „Dopoledne většinou bývají sportovní hry. Je tam i schůze představitelů Lhot. Pokračuje se průvodem, kam si mnozí dokonce berou kroj, ale není to podmínkou. Srazy vznikly už v 80. letech, kdy v Uhlířské Lhotě dělali sraz rodáků a přišli na to, že by mohli udělat taky sraz Lhoťáků,“ říká Černý.
V letošním koronavirovém roce skalní příznivci a patrioti uspořádali menší sraz. Jinak jsou pochopitelně ve spojení přes internet a doufají, že příští rok už zase rozjedou srazy ve velkém.
Související
-
Jedna z nejmalebnějších Lhot je Horákova
V Horákově Lhotě žilo kdysi přes 200 lidí. I když jich je dnes pouhých šest, stojí si za tím, že právě v jejich „Lhotce“ cesta nekončí, ale začíná.
-
Zářecké Lhotě se daří. Žije tam nejvíc malých dětí
Podle posledních údajů Českého statistického úřadu je držitelem jednoho z „nej“ Pardubického kraje Zářecká Lhota. Víc než čtvrtina obyvatel obce jsou děti do 15 let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
