Lípy svobody v Pardubickém kraji
To, že jsme svobodnou republikou, dávali Češi najevo tradičně, zasadili lípu.
Lípa či lípy byly v Čechách vysazovány v dobách významných pro národ jako symbol svobody. Ve zlomových okamžicích český národ věří v sílu lípy. Byla symbolem svobody i matky. Předkové vysazovali lípu na návsích. Věřilo se, že pod lipou se lidé umějí domluvit, dokáže lidi sdružit. Proto se pod lipami konaly vesnické sněmy, soudy i kázání.
Lípu jako symbol síly a družnosti znali už staří Slované. Lidé věřili, že je ochrání proti blesku.
Lípy svobody v Heřmanově Městci
Tři památné Lípy na náměstí Míru v Heřmanově Městci byly vysazeny na podzim 1918. Lípa probuzení, Lípa svobody, Lípa husitská. Lípa praotce Čecha už schází.
Vysazení a pojmenování čtyř lip je ojedinělé mezi těmi, které byly vysazovány na počest vzniku Československé republiky.
Lípy na návsi u rybníka v Mravíně
Lípy svobody jsou dvě na pravé straně. František Dobrkovský, sedlák, ale i písmák, kronikář a vlastenec vysadil spolu se sousedy tři stromky, dva se tyčí dodnes. Jeho syn, také František, později zachránil rybník i lípy. Jako zahradní architekt se věnoval a chránil poklady minulosti.
Hladina rybníku v Mravíně, zlaté listí podzimu, ale jen dva stromy nalevo jsou památné Lípy svobody z roku 1918. Kmeny nejsou objemné, protože kořeny stromu se proplétají mezi skalou břehu, místa je málo. Spodní větve dobrodinci osekávají – aby do rybníku nepadalo tolik listí.
Lípy v Bítovanech jsou strážkyněmi mostku
Radost z vytouženého vzniku Československé republiky provázela bolest z válečné vřavy. Ve chvíli, kdy boje ukončilo příměří německé a francouzské generality, a vojáci se vraceli domů, vlastenec a učitel se svými žáky připravili slavnostní zasazení dvou lipek.
Vybrali místo u mostu, který odedávna byl a je symbolem Bítovan. Betonový most přes říčku Holetínku je z roku 1910. Střeží ho dvě Lípy svobody.
Trstěnice, česká obec mezi německými
Obec Trstěnice leží uprostřed trojúhelníku Polička, Svitavy, Litomyšl. Vedle sebe žili Češi a Němci. Konflikty nevyhledávali. Pan Minář tam předpěstoval proutky lip pro slavnostní příležitost.
Vznik Československé republiky předběhl vyhlášení konce války a tak 29. října 1918 v Krouně zapalovali slavnostní vatru. Na konci úvozové cesty do okolních vesnic vysadili dvě lípy. Lípu svobody a Lípu Havlíčkovu. Slavnost to by veliká!
Zapamatujme si, jak lze velmi rychle lidi rozdělit.
rodák Josef Pittner
Nadále žili Češi a Němci ve společné práci. S nástupem Hitlera se klidné vztahy změnily.
Krouna v červenci voní lipovými květy
Název obce Krouna v malebném údolí potoka Krounky známe více než 7 století. Krouna patřila k větším a bohatším obcím na Horácku, na Vysočině, v červenci voní lipovými květy.
Je tu vysazeno mnoho lipových alejí, jednotlivá náměstíčka i dvory domů užívají chládek pod korunami lip. Je to proto, že v Krouně po léta existovala okresní hospodářská školka, která lípy pěstovala.
Už 3. listopadu 1918 byla v Krouně uspořádaná slavnost ke vzniku Československé republiky s vysazením lipky. Zorganizovali jí především legionáři invalidé, přidali se Sokolové, hasiči a obec. Zúčastnilo se necelých 20 tisíc občanů! Legionáři vyhlásili sbírku pro rodiny padlých na frontě. Vybralo se 372 korun, to bylo ohromné číslo!
Související
-
Datel je lékař stromů, arborista rehabilitační sestra
Víte, že na internetových stránkách můžete zjistit, jaké stromy kolem vás v Pardubicích rostou? Můj dnešní host Martin Brejník je certifikovaným arboristou, žije v ...
-
Bohdanečská lípa svobody zabodovala ve finále ankety Strom roku a bere stříbro
Lípa z Lázní Bohdaneč má stříbro. V anketě Strom roku nasbírala víc než čtyři tisíce hlasů a skončila na druhém místě.
-
Stoletá lípa svobody v Přepychách je v dobré kondici, prohlédl ji arborista
V Přepychách na Pardubicku mají strom svobody. Lípu, zasazenou v roce 1918, jako připomínku vzniku Československa. Nyní stoletý strom prohlédl arborista.
