SERIÁL

Lípy svobody v Pardubickém kraji

Lípa v Trstěnici

To, že jsme svobodnou republikou, dávali Češi najevo tradičně, zasadili lípu.

Lípa či lípy byly v Čechách vysazovány v dobách významných pro národ jako symbol svobody. Ve zlomových okamžicích český národ věří v sílu lípy. Byla symbolem svobody i matky. Předkové vysazovali lípu na návsích. Věřilo se, že pod lipou se lidé umějí domluvit, dokáže lidi sdružit. Proto se pod lipami konaly vesnické sněmy, soudy i kázání.

Lípu jako symbol síly a družnosti znali už staří Slované. Lidé věřili, že je ochrání proti blesku.

Lípy svobody v  Heřmanově Městci

Tři památné Lípy na náměstí Míru v Heřmanově Městci byly vysazeny na podzim 1918. Lípa probuzení, Lípa svobody, Lípa husitská. Lípa praotce Čecha už schází.

Lípy na náměstí Míru v Heřmanově Městci

Vysazení a pojmenování čtyř lip je ojedinělé mezi těmi, které byly vysazovány na počest vzniku Československé republiky.

Lípy na návsi u rybníka v Mravíně

Lípy svobody jsou dvě na pravé straně. František Dobrkovský, sedlák, ale i písmák, kronikář a vlastenec vysadil spolu se sousedy tři stromky, dva se tyčí dodnes. Jeho syn, také František, později zachránil rybník i lípy. Jako zahradní architekt se věnoval a chránil poklady minulosti. 

Lípy na návsi v Mravíně

Hladina rybníku v Mravíně, zlaté listí podzimu, ale jen dva stromy nalevo jsou památné Lípy svobody z roku 1918. Kmeny nejsou objemné, protože kořeny stromu se proplétají mezi skalou břehu, místa je málo. Spodní větve dobrodinci osekávají – aby do rybníku nepadalo tolik listí.

Lípy v Bítovanech jsou strážkyněmi mostku

Radost z vytouženého vzniku Československé republiky provázela bolest z válečné vřavy. Ve chvíli, kdy boje ukončilo příměří německé a francouzské generality, a vojáci se vraceli domů, vlastenec a učitel se svými žáky připravili slavnostní zasazení dvou lipek.

Betonový most přes říčku Holetínku v Bítovanech

Vybrali místo u mostu, který odedávna byl a je symbolem Bítovan. Betonový most přes říčku Holetínku je z roku 1910. Střeží ho dvě Lípy svobody.

Trstěnice, česká obec mezi německými

Obec Trstěnice leží uprostřed trojúhelníku Polička, Svitavy, Litomyšl.  Vedle sebe žili Češi a Němci. Konflikty nevyhledávali. Pan Minář tam předpěstoval proutky lip pro slavnostní příležitost.

Na konci úvozové cesty do okolních vesnic vysadili v Trstěnici dvě lípy

Vznik Československé republiky předběhl vyhlášení konce války a tak 29. října 1918 v Krouně zapalovali slavnostní vatru. Na konci úvozové cesty do okolních vesnic vysadili dvě lípy. Lípu svobody a Lípu Havlíčkovu. Slavnost to by veliká!

Zapamatujme si, jak lze velmi rychle lidi rozdělit.
rodák Josef Pittner

Nadále žili Češi a Němci ve společné práci. S nástupem Hitlera se klidné vztahy změnily.

Krouna v červenci voní lipovými květy

Název obce Krouna v malebném údolí potoka Krounky známe více než 7 století. Krouna patřila k větším a bohatším obcím na Horácku, na Vysočině, v červenci voní lipovými květy.

Lípy v Krouně

Je tu vysazeno mnoho lipových alejí, jednotlivá náměstíčka i dvory domů užívají chládek pod korunami lip. Je to proto, že v Krouně po léta existovala okresní hospodářská školka, která lípy pěstovala.

Už 3. listopadu 1918 byla v Krouně uspořádaná slavnost ke vzniku Československé republiky s vysazením lipky.  Zorganizovali jí především legionáři invalidé, přidali se Sokolové, hasiči a obec. Zúčastnilo se necelých 20 tisíc občanů! Legionáři vyhlásili sbírku pro rodiny padlých na frontě. Vybralo se 372 korun, to bylo ohromné číslo!

Spustit audio

Související