Litomyšl jako malá Praha. Z města kultury se stává i gastronomická destinace

Restaurace, bistra a kavárny tu vytvářejí prostředí, které je pro některé návštěvníky podobným lákadlem jako místní kultura, moderní architektura nebo historické památky. Právě takzvaná gastroturistika patří mezi výrazné trendy posledních let.

Návštěvníci Litomyšle mohou vybírat hned z několika podniků zaměřených na moderní gastronomii. Zamířit mohou například do nové restaurace Plums známého kuchaře Pavla Švestky, který uspěl v soutěži Hell’s Kitchen. Restaurace Bohém v hotelu Aplaus se zase může chlubit prestižním oceněním Selected by Michelin, které upozorňuje na podniky nabízející kvalitní gastronomii spolu se zajímavým kulinářským zážitkem.

Vedle kávy boduje i matcha

Mezi známé kavárny patří například Chocco Caffé, Dvorek, pražírna Caffe Delizia nebo kavárna Kafemysl.

Čtěte také

U babičky bych si dal turka s chutí, říká barista Jan Škeřík z Litomyšle

Právě poslední jmenovaný podnik vede Jan Škeřík, vítěz soutěže Barista roku 2017. Přestože nejčastější objednávkou hostů podle něj zůstává cappuccino, v poslední době se výrazným trendem stává matcha. Tradiční japonský nápoj z jemně mletého zeleného čaje si získává oblibu především mezi mladší generací zákazníků.

Místní gastroscénu podporuje i samo město. V turistických materiálech například představuje koncept takzvaných lázeňských gurmánských pramenů, které připomínají, že součástí zážitku z města nejsou jen památky a kultura, ale také dobré jídlo a pití.

200 let od vydání slavné kuchařky Rettigové

S Litomyšlí je spojená také jedna z nejvýznamnějších osobností české gastronomie – Magdalena Dobromila Rettigová. Přestože se narodila ve Všeradicích u Hořovic, v malém východočeském městě prožila posledních jedenáct let svého života.

Detail Domácí kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigové, vydání z roku 1853|foto:Regionální muzeum v Litomyšli

Proslavila se především knihou Domácí kuchařka aneb Pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské. Obsahovala recepty obyčejných, slavnostních i postních jídel včetně návodu na přípravu kávy nebo čaje. Čtenáři v ní našli třeba také recepty na raky nebo žabí stehýnka. Tehdy šlo o vliv francouzské kuchyně, která se postupně dostávala i k nám. Na tehdejší oblibu žabích stehýnek dodnes odkazuje název hospody Na Žabárně v Nedošíně.

Nejen recepty, ale i poezie a vzdělávání žen

Rettigová přitom nebyla jen autorkou receptů. Věnovala se také vzdělávání žen, literatuře, ručním pracím a českému národnímu obrození. Vedla čilý společenský život a psala nejen kuchařské rady, ale také básně a další literární texty. V jednom z dopisů svému příteli si dokonce posteskla, že lidé více ocení dobré jídlo než dobrou báseň.

Regionální muzeum v Litomyšli sídlí v sousedství piaristického chrámu Nalezení svatého Kříže|foto:Šárka Kuchtová, Český rozhlas

Slavné kuchařce, ale i dalším historickým kuchařkám, se věnuje nová výstava Regionálního muzea v Litomyšli. Návštěvníci si během ní mohou mimo jiné prohlédnout, jak se tehdy vařilo i stolovalo. K vidění je také kuchařka dvou místních obyvatelek – sester Fikejzových z Nedošína. Cenný rukopis z roku 1818 obsahuje recepty, hospodářské rady i doporučení, jak léčit různá onemocnění. Většina receptů končí jednoduchou větou: „Bude-li to dobrý, pochválíš si to.“ Výstava s názvem O umění kuchařském potrvá v litomyšlském muzeu až do 6. září.