Litomyšlské muzeum získalo unikátní historický betlém
Žertovné figurky, jemná mimika i propracované dáliny. Rukopis malíře Jarolíma Štantejského se nezapře. Betlém vytvořil už v 19. století, navíc právě v Litomyšli.
Jedná se o papírový betlém orlickoústeckého typu. Říká se mu také Kefurtův, a to podle jména rodiny, která ho po generace vlastnila. Jarolím Štantejský betlém vytvořil mezi lety 1880–1890 v Litomyšli, ale v duchu tradice výroby papírových betlémů, spojené s Ústím nad Orlicí. Právě odtamtud se Jarolím Štantejský totiž do Litomyšle přestěhoval.
Oblast Orlickoústecka se tvorbou papírových betlémů proslavila. Místní malíři a tvůrci betlémů využívali velmi dostupný materiál. Díky textilní výrobě ve městě a jeho okolí totiž měli k dispozici dostatek obalového papíru, ve kterém do Ústí nad Orlicí putovaly žoky bavlny.
Betlémy autoři vytvářeli z plochých figurek, které ručně namalovali na lepenku, v obrysové linii je potom vyřízli a opatřili trnem pro zapíchnutí do podkladu. V Ústí nad Orlicí pracovala v 19. a první polovině 20. století celá řada autorů, mezi nejznámější patřili malíři z rodiny Täuberových, Štanclových, Jarolím Štantejský, Vojtěch Hernych nebo ve 20. století Jiří Knapovský.
Jarolím Štantejský (1832–1899)
„Jarolím Štantejský byl původní profesí tkadlec, ale obdařený velkým výtvarným talentem. Profesionálního malířského školení se mu dostalo v 50. letech 19. století, když se stal pomocníkem Josefa Führicha na malířské škole ve Vídni,“ přibližuje kurátorka Regionálního muzea v Litomyšli Hana Klimešová.
„Roku 1862 se Jarolím Štantejský vrátil do rodného Ústí, pracoval jako tkadlec, malíř pokojů a malováním betlémových figurek si přivydělával. V roce 1870 se přestěhoval do Litomyšle, kde tvořil i nadále, v našich sbírkách od něho máme malované portréty, střelecké terče i spolkové prapory,“ dodává Hana Klimešová.
Kefurtův betlém obsahuje celkem 214 komponent, průměrná výška postav se pohybuje okolo 14 cm. Některé z nich mají na zadní straně dataci, a to v rozmezí let 1880 až 1890. Co je pro ně charakteristické, co vyjadřují a jak spolu v betlémě komunikují? Poslechněte si v audiu.
Délka betlému dosahuje téměř tří metrů a s velkou pravděpodobností byl stavěný jako rohový. „Je unikátní proto, že ho tvoří figurky od jediného autora. Mnohem častěji totiž papírové betlémy z Orlickoústecka tvoří komponenty od různých autorů, protože lidé si je třeba dokupovali a vytvářeli z nich svoje vlastní scenérie. Betlém s výhradně Štantejského figurami není jinde znám, ostatní obsahují alespoň několik figur jiných autorů“, dodává Hana Klimešová.
Kefurtův betlém si lidé mohli veřejně prohlédnout v expozici Muzea a galerie Litomyšl v roce 2001 a před deseti lety také na výstavě betlémů v Piaristickém kostele. Jak doplňuje Hana Klimešová, stav této památky je sice uspokojivý, ale v budoucnu bude muset betlém projít rukama restaurátorů. Betlém od Jarolíma Štantejského je jediným papírovým betlémem ve sbírkách Regionálního muzea v Litomyšli, navíc od místního autora.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
