Loutkáři ve Vysokém Mýtě otevírají novou scénu. Zapojí i ježibabu
Skoro po dvaceti letech fungování se loutkové divadlo Srdíčko dočkalo nových prostor. Ty původní už nevyhovovaly bezpečnostním předpisům. Na nezájem dětí si nemůže stěžovat.
„Nostalgie tam samozřejmě je, ale jsme rádi, že máme divadlo nové. Město nám vybudovalo scénu, kterou jsme otevírali koncem listopadu. V posledních letech se moc neotevírají nová loutková divadla,“ říká Marie Švadlenová.
Srdíčko je divadlem amatérských loutkářů. „Působí u nás třicet stálých členů, kteří dělají činnost ve svém volném čase. Díky nim jsme během prázdnin a dovolených byli schopní se přestěhovat.“
A co děti? Nebojí se?
Na představení podle Švadlenové chodí poměrně malé děti, asi od dvou tří let. „Když se objeví čert nebo nějaká taková postava v záporné roli, tak se bojí. Ale my se snažíme po představení jít mezi děti, aby si loutku mohly pohladit. Pak si na ni zvyknou.“
Ve Vysokém Mýtě hrají klasické pohádky. „Základní fundus loutek máme od profesionálů ze Znojma. Jsou hezké, líbivé, s krásnýma očima. Nejsou až tak moderní. Je to kolem 200 loutek. Třeba Ježibaba by si měla znovu zahrát v Perníkové chaloupce. Taky si šijeme a tvoříme vlastní loutky.“
Loutkový kašpárek v Mýtě nosí kostým po živém kolegovi
Tradici loutkového divadla obnovili ve Vysokém Mýtě přesně před 15 lety, v dubnu 1999. Loutkové divadlo Srdíčko má na co navazovat. Moderátor Jakub Malý si povídal s jeho zástupkyní Marií Švadlenovou.
Na nové scéně by Srdíčko chtělo pro veřejnost hrát jako obvykle poslední neděli v měsíci, ale vystupuje i pro školky a školy. Už teď myslí na oslavy kulatin v roce 2019: „Jezdíme po různých přehlídkách, ale žádnou jsme ještě neuskutečnili přímo ve Vysokém Mýtě. Rádi bychom pozvali různé soubory,“ předběžně plánuje Marie Švadlenová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
