Má ráda, když jí kluci hrají do těla. Nejmladší reprezentační hokejistka s nimi má i společnou šatnu

24. listopad 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Hokejistka Andrea Trnková

České hokejistky si splnily sen. Dostaly se poprvé v dějinách na olympiádu. Z postupu se v sedmnácti letech radovala taky hráčka Chocně Andrea Trnková.

„Bylo to neuvěřitelné. Hned jsme šly do šatny, kde nám trenér pogratuloval. Pak se začalo slavit a vydrželo nám to celý večer. Některé holky ráno letěly, takže tam přespávaly,“ vzpomíná na nedávný úspěch.

Konečně to vyšlo

Postupový turnaj odehrály české reprezentantky na domácí půdě. „Byla velká touha postoupit. Třikrát se to nepovedlo a tímhle týmem si všichni byli tak nějak jistější. Věřily jsme si. Největší nervozitu jsme pociťovaly v prvním zápasu. Vyhrály jsme ho 3:1. Postupně nervozita opadla.“

Co obnáší role benjamínka, nejmladší členky týmu? „Starala jsem se třeba o vymývání flašek, což je taková samozřejmost. Na ledě se už ale věk nerozlišuje. Hrajeme hokej a všichni jsou si rovni. Snažíme se hrát jako tým. Na velké akci s áčkem jsem byla poprvé. Víc jsem se s ostatními poznala. Rozumíme si v pohodě, i když jsou starší. Na ledě jsem nebyla tolik, ale snažila jsem se tam nechat všechno,“ ujišťuje Trnková.

Máme ještě na víc

Hokejistky svou premiérovou misi na olympijských hrách v Pekingu zahájí duelem s domácí Čínou. Pak je čeká Švédsko, Dánsko a Japonsko. „Holky už s nimi hrály na mistrovství, tyhle týmy porážely. Máme velkou šanci postoupit ze skupiny. O účast na olympiádě ještě budu muset zabojovat. Budu muset makat, abych ukázala, že tam patřím,“ říká někdejší vlajkonoška na Olympijských hrách mládeže.

Kromě ní zastupovala Pardubický kraj v letošním úspěšném výběru i Tereza Radová z Moravské Třebové, která momentálně působí v Göteborgu.

Na samotku nechce

Andrea Trnková hraje za Choceň Regionální ligu juniorů. Společně s kluky. „Mají ze mě občas trochu respekt. Protihráči se někdy bojí hrát do těla. Mně to přitom nevadí. Možná mám klučičí hokej radši. Jsem takový kontaktní hráč. Kluci jsou na mě zvyklí odmala. Beru je jako bráchy. Nikdy nechci mít svoji šatnu. Tam se dějí nejlepší věci. Nechci o ně přijít. Akorát převlíkat se chodím na záchod.“

Jak se vůbec k hokeji dostala? „Když jsem byla malá, tak můj táta i brácha hráli hokej. Rodiče mě nechali vybrat. Ptala jsem se, jestli si na krasobruslení můžu vzít hokejku. Tak vzniklo, že budu spíš hrát hokej. Věnuju se mu od čtyř let, bruslit umím od tří.“

Podobně jako další elitní hokejistky by i Andrea chtěla jednou působit v zahraničí. „Po pardubickém sportovním gymnáziu bych chtěla jít do Ameriky na univerzitu anebo do nějaké švédské, finské ligy. Příští rok mě čeká maturita,“ plánuje.

autor: Jakub Malý
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.