Malý Jeruzalém. Poutní areál v Jaroměřicích připomíná svaté město

15. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Poutní areál Kalvárie v Jaroměřicích

Hora Kalvárie nad Jaroměřicemi u Jevíčka vypráví příběh Ježíše Krista, od jeho narození až po mučednickou smrt. Vstoupit tam můžete do podzemní Betlémské kaple nebo zahrady Getsemanské.

Poutní areál Kalvárie je unikátní. Jedná se totiž o ucelený soubor barokních památek, které jsou zmenšenými kopiemi staveb Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. O areál, který je národní kulturní památkou, se stará rytířský Řád Božího hrobu a kongregace pasionistů, která sídlí v působivém objektu fary se zvláštním půdorysem a Loretánskou kaplí.   

Barokní komplex rámuje brána Ecce Homo, která má připomínat Svaté schody a Dům Pilátův. Na prostorném nádvoří se nachází kaple hrobu Panny Marie a kaple Božího hrobu, pod povrchem nádvoří kaple Betlémská. Ta ukrývá hodnotné kamenné reliéfy s legendou Kristova narození.

Davy poutníků se setkávaly a dodnes setkávají na galerii, jak se prostornému nádvoří začalo říkat už v minulosti. „Kdysi se tu i pohřbívalo. Místo posledního odpočinku tu našli poutníci, které na Kalvárii a jejím okolí zastihla smrt,“ vysvětluje historik Michal Schuster. Součástí nádvoří je také Kámen posledního pomazání. Dominantou barokního komplexu je kostel Povýšení svatého Kříže, jehož zvlněné křivky bývají spojované se jménem slavného stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichela.

Poděkování za záchranu života 

Poutní areál nechal vybudovat majitel jaroměřického panství František Michal Šubíř z Chobyně se svou chotí Johanou Konstancií, a to z vděčnosti nad záchranou jejího života při těžkém porodu. Baron Šubíř slíbil Bohu, že rozšíří kapli na kopci, kterou nechal jako poděkování za odvrácení morové nákazy postavit už jeho otec.

Plán manželů Šubířových začal podporovat Jeroným Veith, bývalý představený františkánského řádu v Olomouci. Vrch nad Jaroměřicemi mu totiž připomínal jeruzalémskou horu Kalvárii neboli Golgotu, kde byl podle Nového zákona ukřižován Ježíš Kristus.

Barokní fara poutního areálu Kalvárie

Ještě v době výstavby chrámu Povýšení sv. Kříže lidé také začali kopci říkat Kalvárie. Kostel byl vysvěcený v září roku 1713 a v následujících letech potom začaly vznikat další objekty, připomínající Kristovu smrt. Kalvárii s obcí propojila křížová cesta a součástí širšího komplexu se v roce 1730 stala také kněžská rezidence, fara.

Dominantou hlavního oltáře kostela Povýšení sv. Kříže a symbolem poutního areálu se stal obraz Nejsvětějšího Spasitele Salvátora. Jedná se o napodobeninu obrazu z římské Svatyně svatých, Sancta Sanctorum. Za hlavním oltářem jednolodního kostela se nachází zvláštní kaple, zvaná zahrada Getsemanská.

Kaple plná krápníků a relikvií

Kaple, která je součástí kostela Povýšení svatého Kříže, je zvláštní a výjimečný prostor. „Říká se jí Getsemanská zahrada, protože odkazuje na poslední noc před ukřižováním Ježíše Krista, kdy bděl v zahradě,“ vysvětluje historik Michal Schuster. „K zajímavé výzdobě kaple patří reliéfní postavy spících apoštolů nebo Ježíše na Olivetské hoře, kam za ním přilétá anděl s atributy ukřižování. Velmi sugestivní je pohled na plastické figury pod hlavním oltářem, které právě pohlcují očistné plameny v Očistci,“ dodává Schuster.

Figury pod hlavním oltářem kaple, které se říká zahrada Getsemanská

Celá kaple je vytvořena jako grotta. Hrubá omítka imituje jeskyni s krápníky. „Pro církevní prostředí je to dost nezvyklé, většinou se takovým prostorem setkáváme spíše v soukromých sídlech, nejčastěji na zámcích,“ upřesňuje historik. Jeden z bočních oltářů v kapli slouží jako relikviář, v němž jsou uchovávány části ostatků celé řady svatých. „Zakladatel jaroměřické Kalvárie baron Šubíř usiloval o to, aby získal co nejvíce relikvií. Chtěl tak rozšířit poutnickou a duchovní hodnotu jaroměřické Kalvárie,“ dodává Michal Schuster.    

autor: BRA
Spustit audio

Související