Manushe představují svou Neviditelnou sílu: Nejprve v Roudnici nad Labem

O projektu Manushe hovoří jeho koordinátorka Claudie Laburdová:

„V Manushích máme celou škálu žen. Od mladinkých, patnáctiletých, až po starší ženy. Jednou z nejstarších je paní Fečová, které je už přes 70 let. Myslím si, že Manusche jí možná pomohly - jak se lidově říká - „nakopnout se“ a vystudovat v 65 letech a dokonce si udělat řidičský průkaz.“

V rámci Manushí vzniklo před několika lety na popud členek 12 lokálních poboček Jileha.

„Za poslední tři roky, co projekt Jileha běží, se ženy dobře aktivizovaly. Začaly pracovat samy na sobě. Začaly se otvírat uvnitř skupiny, čímž jsme zjistili, jaké problémy je skutečně tíží. U někoho proběhla velká změna. Skupina Jileha ženám dodává odvahu k tomu rozhoupat se a udělat ve svém životě změnu. Uvědomit si, že mám sama v sobě nějakou schopnost a že ji mohu dál rozvíjet a posouvat.“

Romské ženy svou Neviditelnou sílu přenesly do 12 fotografií, které budou už příští týden vystaveny v Roudnici nad Labem. Podle slov Pavlíny Matiové chtějí romské ženy dát najevo, že řeší stejné problémy a těší se z podobných věcí jako ženy z majority.

„(Výstava bude) V Roudnici nad Labem a na Liberecku. Výstava dále poputuje do Stříbra, kde bude od 3. do 10. prosince 2018. A od 11. prosince až do konce roku bude tato výstava v Písku.“

„Vystavovali jsme také v Oslu v rámci Roma Culture Week. Šlo o akci pořádanou organizací Romano Care. Naše výstava tam měla velký úspěch. Jde o 12 velkoformátových fotografií, na kterých jsou zobrazeny ženy z romské ženské skupiny Manushe. Ty jsou vyobrazeny v různých situacích, kde vtipně a s nadsázkou popisují svůj život.“

Claudia Laburdová prozrazuje, že v následujícím roce se romské ženy zapojí do návrhu změn strategie romské integrace:

„Jde o vládní dokument, který vládě říká, co by ve vztahu k Romům měla Česká republika řešit nebo co by měla zlepšit. Týká se oblasti vzdělávání, kultury, bezpečnosti, atd. Celkem asi 13 oblastí. A jelikož gender bude průřezovým tématem celé vládní strategie, máme v plánu udělat dotazníkové šetření ve spolupráci s Fakultou humanitních studií, abychom se dozvěděli, co je v lokalitách skutečně potřeba. Co Romy v lokalitách nejvíce tíží. Na základě získaných výsledků uspořádáme letní školu, kde bychom témata lépe rozpracovaly. Tzn., určili bychom konkrétní problém, návrh jak ho řešit a kdo by se jím měl zabývat. Třeba jaké ministerstvo. Výsledky budeme předkládat lidem z úřadu vlády a naše ženy by jim to měly samy odprezentovat.“