Marien oslavili 20 let v Lucerně. Nejvíc funguje, když si na nic nehrají

„My pořád žasneme, což nám umožňuje amatérský přístup k muzice. U nás ve folkovém žánru vznikají ty věci trochu mimoděk. Moc se neplánuje, jenom se tak lidově muzicíruje. Folková je hodná muzika. Nikdy tam nejde o nějaké ambice, čímž je ten žánr naprosto úžasný a zároveň neviditelný pro hudební průmysl,“ myslí si Troníček.

Rodinná atmosféra

Kapela je poskládaná ve stylu lidových souborů. „Mám tam manželku, švagra, bratra, žáka na kytaru, souseda, který nás šel při zkoušce napomenout a už tam zůstal. Zvučí nás můj školník ze základky.“

Marien se označují za lokální formaci folkové scény. „V Pardubicích děláme pravidelně výroční koncerty. Do Ideonu chodí třeba 800 diváků a k Lucerně tak není úplně daleko. Pro naši generaci to je meka. Vznikla krásná situace. My jsme lidem v Ideonu oznámili, že tento rok se místo v Pardubicích potkáme v Lucerně a že spouštíme předprodej a nikdo jiný o tom neví. Většina sálu se vyprodala během několika dní rok dopředu. Volali nám z předprodejů, jestli nejde o internetový fejk. Stává se to hvězdám, ale že by Lucernu vyprodala kapela, o které v životě neslyšeli…“

S tím souvisí řada menších příběhů. „Můj bratr dostal od své ženy k narozeninám trumpetu. To je odkaz na našeho dědečka, který neměl telefon a kdyby mu hořela chalupa, tak tam měl pověšenou trumpetu. Brácha na ni už někdy v první třídě dosáhnul a zkoušel na ni neškoleně hrát, což bylo příšerné. Trumpeta ho ale pořád fascinovala. Naučil se 5 tónů, které jsme dali do jedné písně. Chvíli, kdy on stojí na pódiu Lucerny, kde hrál třeba i Louis Armstrong, by nevymyslel ani scenárista zábavného pořadu,“ směje se Troníček.

Světla je víc

Titulní píseň nového alba skupiny se jmenuje Jeřábi. „Na obalu není žádný nápis, jenom fotka dvou odlétajících jeřábů. Stojí za ní náš kamarád Rosťa Bartoň z Orlických hor. Jeřábi jsou podle ornitologů velmi vzácní, ale poslední dobou se z neznámých důvodů vrací. Oni jsou ve všech kulturách po celém světě dlouhá staletí uctívaní jako poslové bohů, nositelé dobrých zpráv a světla. Tahle myšlenka se mi moc líbila.“

Podle Troníčka Marien nemají cíle, ale přání. „Aby to neskončilo. Abychom spolu vydrželi.“

Proč se členové kapely stali trampskými influencery? Jak dráždí organizátory akcí v kulturních domech? A čím se liší Marien a Víťa Troníček Trio? Poslechněte si celý rozhovor.