Matcha je fenomén. Divoké čaje zase nabízejí chuťový svět plný překvapení
Matcha v posledních letech zažívá nebývalý boom. Její příprava přitom začíná dlouho před sklizní. A zatímco matcha dobývá svět, pozornost milovníků čaje přitahují také takzvané divoké čaje, často vzácné nápoje ze starých či volně rostoucích čajovníků.
Pod označením divoké čaje se skrývá poměrně široká skupina nápojů. Může jít o staré čajovníky, které dorostly do několikametrové výšky a jejichž lístky se stále sklízejí, ale také o rostliny rostoucí skutečně volně v pralese. Ne vždy přitom platí, že divoký čajovník musí být starý.
„Není rovnítko mezi starým stromem a divokým stromem,“ upozorňuje Nela Nevělíková, majitelka obchodu Čajoles. Divoké čajovníky se vyskytují například v Číně, Barmě, Thajsku, Vietnamu nebo Laosu, ale s planě rostoucími čajovníky se lze setkat třeba i v Gruzii. Sběr bývá náročný, často probíhá v horských oblastech či džungli, což se promítá i do výsledné ceny.
Chuť, která se rozvíjí až po napití
Právě prostředí, ve kterém divoké čajovníky rostou, výrazně ovlivňuje jejich výslednou chuť. Roli hraje půda, konkrétní druh rostliny, ale také například hmyz, proti kterému se rostliny přirozeně brání. Výsledkem mohou být velmi výrazné a mnohovrstevnaté chuťové profily.
Jedním z příkladů je čaj z Vietnamu označovaný jako Dračí dráp. Nevyrábí se přitom z klasického čajovníku camellia sinensis, ale z jiného druhu, Camellia crassicolumna, navíc se sklízejí jeho zimní pupeny. „Trošku je tam cítit jasmín, trošku růže, můžeme tam cítit i pryskyřičné tóny, taková jako vůně lesa,“ popisuje jeho charakter Nela Nevělíková. Za částí těchto vůní stojí vyšší obsah terpenů, které rostlina využívá mimo jiné jako obranu proti škůdcům.
Od bílého čaje po puerh
Z divokých čajovníků lze vyrobit překvapivě širokou škálu čajů. V některých oblastech jižní Číny se z nich tradičně vyrábí například puerh, který se lisuje do koláčů, cihliček nebo dalších tvarů a může dále zrát. Z pupenů a mladých lístků vznikají také bílé čaje, setkat se lze ale i se zelenými, černými čaji nebo oolongy.
U některých divokých čajů je navíc potřeba upravit způsob přípravy. Pevné pupeny vyžadují horkou vodu a delší louhování, aby se z nich uvolnila chuť i vůně. „Je to opravdu taková rarita, že i ve speciálních obchodech nebo čajovnách se s tím dá setkat výjimečně,“ říká Nela Nevělíková. Kdo chce divoké čaje ochutnat, bude muset víc pátrat a také se víc ptát, co přesně se v daném obchodě pod označením „divoký čaj“ skrývá.
Jak se divoké čaje sklízí? A co všechno předchází tomu, než dostaneme na stůl matcha latte? Poslechněte si celý rozhovor s Nelou Nevělíkovou.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
