Maximální vytížení pardubické opory. Basketbalista Tomáš Vyoral hraje skoro pořád
Na lavičce vysedává nerad. Opustil mistrovský tým, aby byl víc vidět. Po polovině sezóny si rozehrávač libuje, že našel dobrou adresu.
„V Nymburku jsem cítil, že minutáž nemám takovou. Chtěl jsem daleko významnější roli. Pardubice mi to umožnily. Hraju fakt hodně a navíc fungujeme týmově,“ říká Tomáš Vyoral.
Saty je jednička
Basketbalová reprezentace nedávno vybojovala šesté místo na mistrovství světa v Číně. I tam byl Vyoral připravený. „Beru to jako suprovou sportovní zkušenost, zadostiučinění v mé práci. Mohli jsme se potkat s nejlepšími basketbalisty z celého světa. Šesté místo pro nás bylo velkým překvapením. Týmovou prací a bojovností jsme si ho zasloužili.“
Na Vyoralově postu rozehrávače je ale jasnou jedničkou Tomáš Satoranský. „Saty patří mezi nejlepší rozehrávače v Evropě, hraje zámořskou NBA. Určitě je tedy těžké se proti němu prosadit. Můžu se s ním měřit v tréninku. Něco se dá odkoukat. Beru to pozitivně.“
Národní tým v Pardubicích ještě v únoru čeká duel kvalifikace o evropský šampionát. Později vyrazí na kvalifikační turnaj o účast na olympiádě. „Z šesti týmů postupuje jenom nejlepší. Každý výběr má v záloze spoustu hvězd z NBA. My máme jenom Satyho. Pro nás to bude asi ještě těžší než mistrovství světa.“
První cíl splněný
Pardubičtí basketbalisté pro změnu slaví úspěch na evropské scéně. V Adria Cupu postoupili do semifinále. „Splnili jsme tak cíl vedení klubu. Dostali jsme se do nejlepší čtyřky. V evropských pohárech občas hrajeme lépe než v domácí soutěži,“ myslí si Vyoral.
Česká liga dospěla do nadstavbové části. Sobota 8. února nabídne tradiční akci Hrajeme spolu za Pardubice. Znovu se propojí svět sportu a hudby. Před utkáním Beksy s USK Praha vystoupí v aréně Komorní filharmonie Pardubice a Yvetta Blanarovičová. Účastníci společně pomůžou dvouletému Adámkovi, který trpí závažným epileptickým onemocněním zvaným Westův syndrom.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.