Med bude. Včely to stihly, i když s odřenýma ušima

18. červenec 2018

Velké obavy o úrodu medu měli včelaři na začátku dubna. Všechno vykvetlo najednou. Kvetly jehnědy, zlatice, šeříky, řepka, prostě všechno. A včely nemohly stihnout všechny květy obhospodařit. Vypadalo to beznadějně. Nakonec to ale podle včelaře Evžena Báchora alespoň na Pardubicku dopadlo relativně dobře.

„Zachránily nás akáty, ovocné stromy a samozřejmě lípy. Akáty začaly velice dobře medovat. Ono je to tak, že včela vlétne na určitý typ stromu, a ten nemění. Díky tomu jsou jednodruhové medy. A další medovou úrodu přinesly třešně. Takže teď máme vynikající akátovotřešňové medy,“ říká pardubický včelař Evžen Báchor.  

Velcí včelaři teď kupují cukr na tuny

Medová úroda je tzv. sklizená a včelaři musí včely nakrmit. „Je potřeba nechat jim minimálně jednu třetinu medu v úle a dodat cukerné zásoby. Zhruba dvacet kilogramů cukru do úlu. Do 15. srpna by mělo být všechno zakrmené a připravené na zimu. Zásoby by měly zpracovat ještě krátkověké včely. Je to proto, aby se ty dlouhověké neudřely a neumřely uprostřed zimy. V tom případě by zanikl celý úl.

Včela letí až 40kilometrovou rychlostí

Včela letí rychlostí až čtyřicet kilometrů v hodině. Vybudí ji dálka. Čím je pastva vzdálenější, tím musí být včela rychlejší. Během letu vypíná barevné vidění, aby se nevyčerpala. Má přesně nastavený nastavený azimut a jakmile se blíží její cíl, zapne barevné vidění, zbrzdí a dosedne na květ na centimetr přesně.

Včela vnímá barvy úplně jinak než člověk. Červenou vidí jako hnědou, žlutou jako bílou, a podobně. Když potřebuje včela zahřát, sedne si na tmavý květ. Ale hlavní roli pro včelu hraje vůně.

Včela nezná spánek

Včela pracuje 365 dní v roce. Ale jedna by ten nápor nevydržela. Teď ještě úřadují tzv. letní, krátkověké včely. Jejich úkolem je sbírat med, a postarat se o své družky – včely dlouhověké. Ty se rodí právě v této době, na přelomu července a srpna. Mají uvnitř tukové tělísko a dokážou přežít až do dubna. Podmínkou je dobře je nakrmit.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.