Med bude. Včely to stihly, i když s odřenýma ušima

„Zachránily nás akáty, ovocné stromy a samozřejmě lípy. Akáty začaly velice dobře medovat. Ono je to tak, že včela vlétne na určitý typ stromu, a ten nemění. Díky tomu jsou jednodruhové medy. A další medovou úrodu přinesly třešně. Takže teď máme vynikající akátovotřešňové medy,“ říká pardubický včelař Evžen Báchor.  

Velcí včelaři teď kupují cukr na tuny

Medová úroda je tzv. sklizená a včelaři musí včely nakrmit. „Je potřeba nechat jim minimálně jednu třetinu medu v úle a dodat cukerné zásoby. Zhruba dvacet kilogramů cukru do úlu. Do 15. srpna by mělo být všechno zakrmené a připravené na zimu. Zásoby by měly zpracovat ještě krátkověké včely. Je to proto, aby se ty dlouhověké neudřely a neumřely uprostřed zimy. V tom případě by zanikl celý úl.

Včela letí až 40kilometrovou rychlostí

Včela letí rychlostí až čtyřicet kilometrů v hodině. Vybudí ji dálka. Čím je pastva vzdálenější, tím musí být včela rychlejší. Během letu vypíná barevné vidění, aby se nevyčerpala. Má přesně nastavený nastavený azimut a jakmile se blíží její cíl, zapne barevné vidění, zbrzdí a dosedne na květ na centimetr přesně.

Včela vnímá barvy úplně jinak než člověk. Červenou vidí jako hnědou, žlutou jako bílou, a podobně. Když potřebuje včela zahřát, sedne si na tmavý květ. Ale hlavní roli pro včelu hraje vůně.

Včela nezná spánek

Včela pracuje 365 dní v roce. Ale jedna by ten nápor nevydržela. Teď ještě úřadují tzv. letní, krátkověké včely. Jejich úkolem je sbírat med, a postarat se o své družky – včely dlouhověké. Ty se rodí právě v této době, na přelomu července a srpna. Mají uvnitř tukové tělísko a dokážou přežít až do dubna. Podmínkou je dobře je nakrmit.