Města nebo vesnice?
Je jistý rozdíl mezi tím, když řeknete, že žijete ve městě, než když řeknete, že bydlíte na vesnici. Určitě je rozdíl i mezi tím, když tvrdíme, že jdeme na radnici, než když proneseme, že mířím na obecní úřad. Starostové některých vesnic, které dříve byly městem, chtějí svůj městský status zpátky. Podle zákona ho však dostanou pouze obce s více jak třemi tisíci obyvatel. Luže na Chrudimsku se rozhodla tento stav změnit. Oslovila proto 54 dalších obcí, aby se k jejich iniciativě připojila.
V současné době se městem mohou stát pouze ty obce, které mají více jak 3 tisíc obyvatel. Podle architekta Karla Kuči je to zcela nesprávný požadavek. Ohled se totiž nebere na historickou stránku věci a na to, jestli má obec urbanistický městský charakter.
Karel Kuča: Absolutnost tohoto zákonného požadavku vyplývá z toho, že dnes je u nás 548 obcí se statutem města a z toho plných 26 procent má méně než 3 tisíce obyvatel.
Spousta obyvatel ztratila status města v období socialismu, kdy se nepoužíval. Právně o něj přišli až v roce 1990 novým obecním zákonem. Ten říkal, že město je tam, kde se nachází městský národní výbor.
Karel Kuča: Těm městům nikdo právní titul města nezrušil, až vlastně tento zákon. Jde o to, aby vlastně těm sídlům, která městy byly, se ten statut pouze normálně vrátil, aby se udělala restituce, tak jako se dělala restituce majetku a čehokoliv jiného.
Například Luže na Chrudimsku, která má v současné době 2 tisíce, 600 obyvatel, status města kdysi vlastnila. Podle místostarosty Jiřího Hykse je to jeden z důvodů, proč ho chtějí zpátky.
Jiří Hyksa: Bohužel nedohledali jsme žádný jmenovací dekret na povýšení Luže na město, ač asi od roku 1854 se všude uvádí Luže jako město. Máme pečetě městský, máme privilegia a práva, která byla trhový všechno doložený až do roku 1950.
Jmenovací městský dekret se s největší pravděpodobností ztratil při požáru radnice. Architekt Karel Kuča v tom však problém nevidí.
Karel Kuča: Je samozřejmě velmi málo měst, která mají zachovánu listinu o povýšení nebo o založení. Ale existuje celá řada dalších privilegií nebo potvrzení privilegií, kdy se vždy jasně uvádělo, že se to potvrzuje městu tomu a tomu nebo městysu tomu a tomu. Potom existují další archivní materiály. Jestliže to dané sídlo, jeho samospráva od roku 1850 soustavně používala razítko Městský úřad, tak asi městem byla. Potom je vlastně úřední evidence ve statistických lexikonech, zejména v těch z let 1921, 1930 je vlastně ten stav již plně úředně platný, čili v tom není problém. Problém je v tom, že v současnosti, pokud ta obec nemá 3 tisíce obyvatel, tak nemá co dokazovat, protože nevyhovuje tomu zákonu.
Luže na Chrudimsku je iniciátorem pozvání asi 54 starostů obcí, které by měly na status města nárok. Jedinou překážkou pro jeho získání je tedy počet obyvatel. Proto vznikl návrh zákona, který zákon o obcích upravuje. Obec by podle něj musela věrohodně prokázat, že městem byla a musela by mít alespoň 500 obyvatel.
Jiří Hyksa: Tam byla výhrada k tomu, s kterou by se asi dalo souhlasit, že ať je klidně víc, nás se to netýká, takže ať jich je klidně víc. Ale vezme si třeba Bečov nad Teplou, který má asi 700 obyvatel, je to krásné městečko a má 700 obyvatel, proč by nemohly mít i města třeba 500 obyvatel, když by byla nějaká typická zástavba.
Tvrdí místostarosta Luže Jiří Hyksa. Změnu v zákoně podpořili svým návrhem i někteří senátoři. Návrh zákona však na jaře v Parlamentu neprošel o 14 hlasů, a to i přesto, že dopad na státní rozpočet by byl nulový. Navíc by se například ušetřily prostředky na vleklé soudní spory obcí versus stát, a to jak na straně rozpočtu státního, tak na straně rozpočtu obecních.
Karel Kuča: Opravdu nevím, proč by tedy měly zákonodárné sbory upírat těm obcím to právo, aby se mohly městy nazývat, protože jde opravdu pouze o prestižní titulární věc a není to nic proti ničemu, nemá to ani žádnou politickou, stranickou souvislost. Opravdu to nechápu.
Karel Kuča je přesvědčen o tom, že tato změna je nejenom logická, ale především přirozená. Status města totiž posiluje patriotismus v kladném slova smyslu a navíc pomáhá najít obyvatelům jakousi historickou paměť.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
