Mladé umělkyně objevují starou hudbu. Jdou po zapomenutých autorech

Flétnistka Michaela Ambrosi a cembalistka Petra Žďárská
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Flétnistka Michaela Ambrosi a cembalistka Petra Žďárská

Zdánlivý protiklad funguje velmi dobře. Stará hudba v podání mladých interpretek přináší lidem na koncertech určité zklidnění. Mohou relaxovat a nechat se unášet dávnými tóny.

„Znaly jsme se dlouho, ale asi jsme si myslely, že ta druhá s námi hrát nebude. Nakonec jsme si jednou daly sraz. Bydlely jsme v jiné zemi, studovaly jsme jinou školu, znaly jsme jiný okruh lidí. Toto nás naopak sbližovalo, protože jsme si mohly vyměnit spoustu zkušeností,“ říkají cembalistka Petra Žďárská a flétnistka Michaela Ambrosi.

Naolejujete flétnu a cembalo aklimatizujete

Spolupráce cembala a flétny je historicky daná. Skladeb pro ně najdeme spoustu. Občas u cembala seděl král a flétnista ho doprovázel, případně byl flétnistou král a doprovázel ho cembalista. „Cembalo je historický klávesový nástroj, předchůdce klavíru. Na jedné akci se mi stalo, že si organizátoři mysleli, že přivezu cimbál,“ usmívá se Žďárská. Doplňuje ji Ambrosi: „Flétna je dřevěná, kovové zůstávají jenom klapičky. Čím blíž do moderní doby, tím víc klapiček.“

Dámy používají kopie historických nástrojů. Ty původní jsou uložené v archivech pro další generace, aby bylo podle čeho stavět kopie. „Flétny se musí olejovat, zahřívat před koncertem. Jinak by se mohlo stát, že publikum uslyší strašně silný zvuk, a to když dřevo praskne,“ říká Ambrosi.

Nástroj musí být ve stabilním prostředí, což podle Žďárské pro cembalo platí taky. „Navíc reaguje na vlhkost, změnu teploty. Vždy se tedy před koncertem musí v dostatečném časovém předstihu naladit. Může se stát, že přestane hrát klapka na cembalu a musíte rychle přemýšlet, jak to udělat, aby nechyběl určitý tón harmonie. Pak je to spíš o akrobacii. Musíte rychle zareagovat, aby posluchač nic nepoznal.“

Faktor akustika

Při koncertech rozhodně hraje významnou úlohu. Oba zmíněné nástroje jsou v podstatě dost komorní. Akustika může ovlivnit náladu koncertu, takže nad ní interpretky musí hodně přemýšlet.

Nejbližší vystoupení je čeká v sobotu na pardubickém zámku. Jejich koncert Ve službách monarchii představí od 18 hodin skladby dávné české hudební emigrace. „Společně objevujeme hudbu v archivech a snažíme se ji znovu zpřístupnit posluchači. Myslíme si, že je zajímavá a má veliký emocionální i energetický náboj. Ještě nestihla vyjít na svět a my se snažíme ji trochu popohnat. V programu zazní i skladba, kterou budeme brzy hrát na soutěži v Německu. Tam jsme se probojovaly do posledního kola.“

Petra Žďárská a Michaela Ambrosi ještě studují a každá si zvolila jednoho zapomenutého autora, kterému se vyloženě věnuje ve své dizertaci. Noří se hlavně do staré české hudby z období 17. a 18. století.