Mladí farmáři z Pardubic vypěstovali 16kilovou dýni. Na ekologické zemědělství nedají dopustit
Amálie Vystavělová a Viktor Procházka jsou farmáři. Před rokem založili Statek na kraji Pardubic o celkové ploše jeden a půl hektaru.
Rozhodli se jít cestou ekologického zemědělství, která rozhodně není jednoduchá. Přesto si po roce praxe věří a pokračují v pěstování zeleniny, ovocných stromů, ale také v chovu slepic a kachen. „Rozhodně neutíkáme, naopak rozšiřujeme na farmě pěstební plochu a nabíráme nové podílníky. Ti si u nás předplatí zeleninu, kterou jim potom ukládáme do bedýnek,“ vysvětluje Amálie.
Nejlepší je Sweet dumpling
O dýně nemají na Statku na kraji Pardubic nouzi. „U dýní nás baví rozmanitost. Osivo objednáváme ze švýcarského a rakouského semenářství, kde nabízejí odrůdy vhodné pro ekologické zemědělství. Výborná odrůda Blue ballet. Je výborná na pečení, chutná jako batáty, nasládle,“ říká Amálie Vymětalová.
„Mně nejvíc chutná Sweet dumpling. Taková malá dekorativní dýně do dlaně, má malý semeník, taková porce pro jednoho. Jen se uvaří. Slupka je jako skořápka, dužina se dá dobře vydlabat lžičkou,“ přidává další tip Viktor.
Dýni skladujte v suchu
Největší jedlá dýně, která se jim letos podařila vypěstovat, vážila šestnáct kilogramů. A jak dýně skladovat, aby vydržely co nejdéle? „V tomto případě se vyplatí respektovat rady našich předků. To znamená uchovávat dýně v suchu, nikoliv ve vlhkém sklepě. Ideální teplota je kolem deseti stupňů. Takže třeba někde v chodbě na zemi,“ radí Viktor Procházka.
Zelené pole i v zimě
V těchto dnech už mají na Statku na kraji Pardubic nachystané pole na zimu. „To znamená, že jsme pole zazelenili, aby v příštím roce lépe plodilo. Nemůžeme používat minerální hnojiva. Proto sejeme na zimu meziplodinu. Třeba bobovité rostliny jako hrách nebo fazole. Nebo vikev. Sejeme od září do konce října. Důležité je, aby se vytvořila zelená hmota a hlavně kořeny. Na nich rostou hlízky, které jsou schopny ze vzduchu fixovat dusík a zpřístupňovat ho rostlinám. Kdokoliv, když to takhle udělá, bude mít na jaře půdu bohatší na dusík,“ radí Viktor Procházka.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
