Mladík z Pardubic vystrkuje motýlkové růžky. Žádný Čech neplaval padesátku rychleji

Triumfem v prestižní anketě mezi plavci navázal na juniorskou výhru Barbory Seemanové z roku 2018. „Určitě je to něco. Největší poctou ale pro mě bylo vidět všechny ty naše nejlepší sportovce, být s nimi, pobavit se. Rád bych se s nimi za rok anebo v dalších letech viděl znovu. Ale přechod z juniorů do seniorů není jednoduchý,“ uvědomuje si Gracík.

Na prahu dospělosti mezi seniory

V loňském roce zažil nadějný plavec premiéru na velké seniorské akci. Šlo o mistrovství světa v krátkém bazénu v Melbourne. Absolvoval tam dva individuální starty a s polohovou štafetou mužů bral osmé místo. „Jel jsem tam spíš za odměnu. Byl jsem rád, že jsem splnil limit a měl jsem možnost jet. Bylo to spíš takové nabírání zkušeností. Ale že jsme se štafetou hned byli ve finále, to je super.“

Držitel čtyř medailí na juniorských šampionátech Evropy a světa si mezi dospělými všímal větší konkurence. V českém týmu se ale prý všichni vzájemně podporují a mají dobré vztahy.

Gracík během roku 2022 taky stačil přepsat historické tabulky a momentálně drží seniorský rekord na 50 metrů motýlek v padesátkovém bazénu. „Každý by měl mít motivaci, aby překonal své časy. A když se to podaří, přibyde nějaká medaile anebo rekord, je to spíš takový bonus. Zdravé sebevědomí je určitě důležité. Myslím si, že ho mám a doufám, že to tak vidí i ostatní.“

Sny o pěti kruzích

Osmnáctiletý plavec se připravuje v Pardubicích v klubu SCPAP pod vedením trenéra Martina Kratochvíla. K výkonnostnímu růstu mu může pomoct i velmi silná pardubická generace. Ve stejném klubu trénuje i někdejší juniorský vicemistr světa a český rekordman ve znakařských tratích Jan Čejka. „Na tréninku se vzájemně můžeme potahat, podpořit. Určitě to hraje nějakou roli. Jsem sprinter, takže trénuju trochu míň než ostatní. Měl bych mít víc posilovny, tréninky kratší a intenzivnější.“

Daniela Gracíka možná uvidíme příští rok na olympijských hrách. Na plnění limitů mu ještě zbývá čas. „Teď bych spíš chtěl splnit limit na mistrovství světa dospělých v Japonsku. Kdybych se dostal na olympiádu, mohlo by být cílem semifinále. Pořád jsem ještě mladý a myslím si, že mám všechno před sebou. Moje nejlepší výkonnost by teprve mohla přijít.“

Zatím se o slovo hlásí třeba i škola. „Zítra se tam jdu asi po měsíci a půl podívat. Hodně mě podporují. Dost věcí musím doplnit, často tam nejsem, ale vycházejí mi vstříc. Je to sportovní gymnázium,“ podotýká.