Mocné vrstvy rašeliny mohou bublat díky mofetám. Přírodní rezervaci najdete u Františkových Lázní

Věděli jste, že země může „bublat“ díky jevu zvanému mofety? Národní přírodní rezervace SOOS u Františkových Lázní patří k nejzajímavějším přírodním územím ve střední Evropě.

Na ploše více než 268 hektarů se tu střídají mokřady, slatiniště, rašeliniště a minerální prameny, doplněné o místa, kde ze země uniká oxid uhličitý. Z geologického hlediska jde o příkopovou propadlinu s nepropustným podložím, ve které se dlouhodobě hromadí voda i organické zbytky.

Právě díky minimálnímu odtoku tu od čtvrtohor vznikly mocné vrstvy rašeliny. Tam, kde na povrch vystupují minerální prameny, se rašelina obohacuje o soli a vzniká takzvaná slatina. Největší zvláštností jsou mofety, kterým se lidově říká „bahenní sopky“. Jsou to vývěry oxidu uhličitého, který proniká puklinami z hloubky několika kilometrů. Vytlačuje vodu z půdy, rozvíří bahno a vytváří dojem, jako by se země vařila.

Právě tyto jevy dávají SOOSu téměř mimozemský vzhled. V minulosti se zde nacházelo i slané jezero, ve kterém žily mikroskopické řasy rozsivky. Jejich křemičité schránky se postupně usazovaly na dně a vytvořily vrstvu křemeliny. Žijí tu slanomilné rostliny, vodní ptáci i obojživelníci a celé území slouží jako chráněná přírodní laboratoř.

autor: Jitka Škápíková
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.