Modrou krev na koňské pólo nepotřebujete, říká jeho komentátor
Minimálně 4 koně pro jednoho na zápas, hrací plocha velká jako 6 trávníků na fotbal. O popularizaci logisticky náročného sportu se stará Jan Zavázal.
Jeden z nejstarších týmových sportů na světě vznikl někdy v roce 500 před Kristem v Persii. „Časem se přes Tibet dostal do Indie. V roce 1860 ho našli Angličané jako kavalérní cvik, protože kavalérie musela umět zacházet se šavlí anebo mečem na koni. Roznesli ho po celém světě.“
Elitářská nálepka
V Česku funguje asociace a koňskému pólu se věnuje kolem 50 hráčů a 5 klubů. „Snaží se, aby se pólo šířilo. Lidé si o něm myslí, že je velmi elitní. Že to nemůžou hrát, pokud nemají modrou krev, což není pravda. Image se hodně pojí s anglickou královskou rodinou, ale dnes si ho může zkusit každý po celém světě.“
Koňské pólo u nás nemá takovou tradici jako třeba dostihy a parkur. Přesto na zámku i v hřebčíně ve Slatiňanech najdeme spoustu artefaktů. Nejvíc jich je v galasedlovně v historických knížecích stájích v Heřmanově Městci. „Dochovaly se v krásném stavu. Jsou tam malety, tedy hole, sedla, bambusové míčky. Pro šlechtu přelomu století tohle byla jakási novinka. A co bylo anglické, to bylo trendy.“
V zahradě slatiňanského zámku vedle hřebčína najdeme podle Zavázala dokonce Polo Platz. „Dneska je to jenom louka. Vidíme, že sklon zahrady se uměle upravoval, aby plocha byla úplně rovná a dalo se na ní trénovat. Centrum koňského póla bylo ve Vídni od dubna do června. Když ale rodiny přesídlily na zámky, tak chtěly hrát i tady.“
Trojjazyčný moderátor
Jan Zavázal nejčastěji komentuje evropské turnaje. Podíval se ale už i do Ázerbájdžánu, Nigérie, Saúdské Arábie, Egypta anebo Singapuru. „Rád vysvětluju publiku, co se na hřišti děje. Napoprvé to je dost nepřehledný sport. Dělám to česky, anglicky i německy. Pocházím totiž z Německa, kde jsem se narodil. Rodiče jsou Češi. A anglicky jsem se naučil.“
Aktuálně se angažuje jako historik koňského póla ve spolupráci s Národním hřebčínem v Kladrubech nad Labem. Zabývat se bude i parforsními hony.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
