Moravská Třebová je ukázkovou učebnicí renesance. Projděte si město s novou knížkou v ruce

4. březen 2022

Moravské Třebové se v době Ladislava Velena ze Žerotína přezdívalo Moravské Athény. Dodnes je toto město ukázkovou učebnicí renesance, které si už dávno zasloužilo publikaci, která by kvalitně zdokumentovala stavební architekturu v běhu času.

„Zámek je v rámci střední Evropy mimořádně významnou stavbou,“ říká historik a autor nové knihy Zmizelá Moravská Třebová Jiří Šmeral a vybízí lidi i k podrobné prohlídce náměstí, které zdobí renesanční domy s výraznými stavebními prvky, výmalbami a mravoučnými nápisy.

Náměstí v Moravské Třebové

Město dvou věží

Kniha s názvem Zmizelá Moravská Třebová zaplňuje podle autora Jiřího Šmerala jedno bílé místo historie Moravské Třebové. Najdete v ní tři stovky černobílých fotografií, které dokumentují stavební proměny města od konce 19. století až do roku 1950.

„Okolní města podobné publikace už mají, Moravská Třebová zůstávala stranou. I proto jsem se snažil udělat průřez a vybrat reprezentativní fotografie ze středu města až po Křížový vrch a okolí,“ vysvětluje historik Jiří Šmeral, který unikátní fotografie získával i ze sbírek bývalých německých obyvatel.

Poprosil jsem německého správce archivu, zda bych mohl tyto fotografie pro knihu využít. Ochotně souhlasil. Kniha byla okamžitě vyprodaná. Z toho usuzuji, že obyvatelé Moravské Třebové zřejmě touží poznat své kořeny, což pro ně kvůli odsunu Němců není vůbec jednoduché,“ míní historik.

Oprava zámku v Moravské Třebové

Na titulní straně knihy najdete pohled na dvě dominantní věže, které jsou vidět skoro ze všech míst a úhlů ve městě a v blízkém okolí. Jedná se o věž renesanční radnice, druhá patří farnímu baroknímu kostelu svatého Josefa.

V knize Zmizelá Moravská Třebová najdete i památky, které už dnes při prohlídce města chybí. Je to například piaristická – původně špitální – kaple, která byla zbouraná v roce 1976. „Bylo to dané tím, že křižovatka byla kvůli kapli nepřehledná, stavba tam zacláněla řidičům ve výhledu, tak ji zbourali. Dnes tam po ní zbyla zvláštní proluka,“ vysvětluje historik Jiří Šmeral.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.