Můj život vypadal jako rozbité zrcadlo, přiznává autorka nového románu o anorexii

Anorexie není virus, který na vás někdo prskne a propukne nemoc. Chodí nenápadně. Hladí vás po hlavě, chlácholí, lichotí vám. A vám se to líbí. A ona vám nenápadně obtáhne kolem krku smyčku a začne vám ji utahovat. Ve chvíli, kdy si toho všimnete, ona tu smyčku zatáhne a vy jste na kolenou. Pak už je velmi těžké se z toho dostat. Takto popisuje své pocity Michala Jendruchová, která před pěti lety vydala svou první knihu, ve které se tzv. vypsala ze své nemoci.

Dobrý psychterapeut – cesta k záchraně

Mentální anorexie u Michaly Jendruchové propukla v pubertě. A dlouho s ní bojovala sama. Nakonec se skutečně ocitla na prahu mezi životem a smrtí.

Michala Jendruchová|foto: Michala Jendruchová

„To, že jsem se nakonec rozhodla pro psychoterapii, mi zachránilo život. Byl to nejlepší krok v mém životě. Díky tomu, že už několik let odhalujeme příčiny mé nemoci,  jsem si dokázala odpustit a pochopila jsem, proč jsem onemocněla. A ten můj život, který vypadal, jako rozbité zrcadlo, se najednou začal zacelovat. Jednotlivé střípky jsme s psychoterapeutkou začaly dávat dohromady. A to trvá stále,“ říká Michala Jendruchová.

Dvojité salto na talíři

Mentální anorexie začíná často v pubertě, ale nevyhne se ani dospělým ženám, a dokonce ani mužům.  

„Román jsem napsala proto, aby bylo vidět, že mentální anorexie hrozí i dospělým, a dokonce i mužům. Všichni mají jedno společné. Slabé sebevědomí, které může pramenit už z komplikovaných rodinných vztahů, poté partnerských, atd. Pak už stačí jedna narážka na boubelatý zadek a anorexie propukne,“ varuje Michala Jendruchová.

„Ta nemoc je nebezpečná i v tom, že když si konečně uvědomíte, jak strašně vypadáte, že už v podstatě odcházíte, člověk už nemá sílu s tím něco udělat. Proto je tak důležité vyhledat odborníky z řad lékařů a psychiatrů,“ uzavírá Michala Jendruchová.