Na horkou židli moravskotřebovské kultury usedá divadelnice s brněnskými kořeny

Ředitelka Kulturních služeb města Moravská Třebová Marie Blažková
Další podcasty, rozhovory a příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ředitelka Kulturních služeb města Moravská Třebová Marie Blažková

Vést kulturu tam není úplně snadné. Za posledních pár let přichází do funkce ředitele už několikátý člověk. Marie Blažková chce kromě jiného ještě víc vyzdvihnout krásu města.

O sebe se na nejistém postu nebojí. „Horší je to pro zaměstance, kterým se několikrát změnilo vedení. Zvykali si na jinou strategii, komunikační kanály, vize. Chtěla bych koletiv stmelit."

Tři v jednom

Kulturní služby města Moravská Třebová zahrnují zámek, muzeum a samotnou kulturní produkci, tedy tři rozličné instituce s různými cíli a záměry. „Zatím se nadechuji, dívám se. V muzeu bude docházet k velkým změnám. Chystáme třeba program Má krásná Moravská Třebová. Návštěvníky provede historií města až do současnosti. Na zámku chceme připravit typické zámecké prostředí. Oživit ho. A v oblasti kultury nás čeká spousta městských akcí, koncertů a podobně."

Co dlouhodobě chybí, to je specializovaný kulturní sál. „Současná produkce se odehrává ve dvoraně muzea anebo v kinosále, což ale není akusticky vhodné prostředí. Navíc tam schází technické zázemí. Taky proto s kulturou v létě chodíme ven. Vedení města je kulturnímu centru nakloněné. Navazujeme na dlouholetou snahu předchozího vedení. Cítíme velkou podporu," říká Blažková.

Práce pro divadlo je podobná

Nová ředitelka byla původně scénografkou a narodila se v Brně. „Můj manžel pochází z Boršova, tedy části Moravské Třebové. Je to nádherné město. Když jsem se přestěhovala, věděla jsem, že jsem na správném místě."

Marie Blažková vystudovala střední uměleckou školu se zaměřením na užitou malbu, následně absolvovala JAMU v oboru scénografie, jevištní a kostýmní výtvarnictví. Podobnosti současné a minulé práce dokáže najít: „I svět divadla má v sobě komunikaci, zadání stylu, rozkreslení jednotlivých představ, předání k realizaci. Je tam tedy i práce s lidmi, delegování a podobně."

Scénografii začala věšet na hřebík už před osmi lety, kdy se jí narodila první dcera. „S druhou dceru jsem ji věšela na další hřebík. To povolání je totiž velice náročné na čas. Navíc jsem jako scénografka působila v různých divadlech. Dojíždění bylo náročné a s rodinou těžkou skloubitelné," přiznává.

Spustit audio

Související