Na louce u silnice do Lipnice nad Sázavou stojí Hlava XXII. Má obličej vnuka Jaroslava Haška
Spojení spisovatele Jaroslava Haška, autora dobrého vojáka Švejka, a Lipnice nad Sázavou na Vysočině je všeobecně známé. Slavný spisovatel měl na tamním hradě dokonce svou komůrku. Proč ale kousek od Lipnice stojí na louce socha pojmenovaná podle díla amerického spisovatele Josefa Hellera, Hlava XXII, ví málokdo.
„Heller, když napsal Hlavu XXII, obvinila ho kritika, že zkopíroval Švejka,“ vysvětluje spojení amerického spisovatele a díla Jaroslava Haška kamenosochař Radomír Dvořák, který je autorem osmnáct tun těžké žulové plastiky. Heller se kritikům bránil, že Haška ani Švejka nezná. Knihu si ale pak přečetl a postavu Švejka zakomponoval do pokračování svého slavného díla. A dokonce i navštívil Českou republiku.
Hlavu XXII vytesal Radomír Dvořák z pevné lipnické žuly. „Je to materiál, který unese detail,“ dodává kamenosochař. Socha má geneticky upravený obličej Jaroslava Haška. Dvořák to vysvětluje tak, že jako předlohu použil vnuka Jaroslava Haška Richarda, který se slavnému dědečkovi velmi podobá. Soše nechal i Richardův nos, který zdědil po babičce Jarmile Majerové. Hašek měl totiž nos nezvykle dlouhý a špičatý a sochař se obával, že by ho někdo urazil.
Žulová Hlava XXII je rozdělená na celkem osm částí, jako stavebnice. Některé dokonce leží na trávě vedle hlavní sochy. Umožnilo to využít vzniklé plochy k nápisům. „Chtěl jsem do té hlavy vetknout, co v ní Hašek měl,“ vysvětluje Radomír Dvořák. Na kameni si tak můžeme přečíst nejen citát z Hellerova díla, ale i haškology pečlivě vybraný citát ze Švejka, který je přeložený do deseti jazyků: „Život lidský, poslušně hlásím, pane obrlajtnant, je tak složitej, že samotnej život člověka je proti tomu hadr.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
