Na Veselém Kopci poznáte romantiku i tvrdý život
Muzeum v přírodě a největší expozice lidového stavitelství ve východních Čechách slaví 45 let svojí existence. Je branou do minulosti. Místem, kde se setkávají tradice a kde se budete cítit určitě dobře.
„Může přijít čas, kdy všechno naše zlato nepostačí k tomu, abychom vytvořili obraz zmizelých časů,“ řekl kdysi učitel a folklorista Artur Hazelius, který v rodném Švédsku založil slavný Skanzen. Jeho odkaz provázel i zakladatele muzea v přírodě na Veselém Kopci Luďka Štěpána. Podařilo se mu zachránit celou řadu velmi cenných památek lidové architektury. Navíc, na Veselém Kopci najdete nejen poučení a zábavu, ale objevíte v sobě i pokoru a obdiv vůči lidem, kteří v roubenkách kdysi žili.
Veselý Kopec je skutečná osada
Muzeum v přírodě na Veselém Kopci poblíž Hlinska existuje od roku 1972. Nebylo postavené na zelené louce, ale na místě někdejší stejnojmenné osady. „Osada vznikla postupným osidlováním a lidé ve zdejších chalupách bydleli do konce 19. století. Ještě na začátku 20. století tu klapal mlýn, ale postupně všechna stavení pustla,“ vysvětluje ředitelka Souboru lidových staveb Vysočina Ilona Vojancová.
O vznik muzea na Veselém Kopci se nejvíce zasloužil Luděk Štěpán, který letos oslaví 85. narozeniny. „Pan Štěpán měl vytipovaných několik lokalit, vytvořil si takový žebříček jejich hodnocení. A vítězně z toho vyšel právě Veselý Kopec. Bylo to velmi dobré rozhodnutí, už proto, že je tu členitá krajina, krásná příroda a také se tu mimo jiné zachoval původní vodní náhon, který vznikl už v 16. století,“ dodává Ilona Vojancová.
Činnost muzea v přírodě navazuje na někdejší osídlení Veselého Kopce. „Například mlýn, přenesený z Oldřetic, stojí na základech původního veselokopeckého mlýna a stejně je tomu tak i v případě některých dalších objektů, které sem byly od sedmdesátých let 20. století přenášeny z části oblasti zvané České Horácko. Jediná usedlost na svém původním místě je Pilnovo stavení čp. 4, které patří k nejstarším dokladům lidového stavitelství v oblasti Železných hor,“ říká etnografka Ilona Vojancová.
Jediná olejna v Česku
Na Veselém Kopci si můžete prohlédnout na čtyři desítky roubenek a hospodářských objektů, které sloužily drobným zemědělcům od poloviny 19. století do poloviny 20. století. Chalupy jsou vybavené dobovým nábytkem a skutečně navozují atmosféru časů dávno minulých. Nejstarší interiér najdete v usedlosti, která kdysi stávala v Lezníku u Poličky. Ten modernější, přibližně z padesátých let 20. století, představují místnosti ve statku z Mokré Lhoty u Nových Hradů.
Na Veselém Kopci uvidíte několik technických památek na vodní pohon. Je to hlavně mlýn, pila a olejna. Ta je dokonce jediným zachovaným objektem svého druhu v Česku. „Olejna sem byla přenesená z Damašku u Pusté Rybné, obce mezi Poličkou a Hlinskem. Lisoval se v ní olej z lněného semene, ale když si někdo přinesl třeba bukvice nebo pecky z ovoce, tak i z nich se olej mohl lisovat,“ vysvětluje ředitelka Souboru lidových staveb Vysočina Ilona Vojancová.
Pohádky i lidové obyčeje
Muzeum v přírodě na Veselém Kopci patří k nejnavštěvovanějším místům v Pardubickém kraji. Oblíbili si ho také filmaři. Natáčela se tu například filmová pohádka Lotrando a Zubejda, Nesmrtelná teta, televizní film Sedmero krkavců nebo pohádka Tři Životy. Na Veselém Kopci vznikly i scény pro známý seriál Cirkus Humberto.
Na Veselém Kopci se během roku koná řada speciálních programů, které přibližují různé oblasti lidové kultury. Velmi oblíbená je například tradiční masopustní obchůzka nebo ukázky velikonočních či vánočních obyčejů. Roubenky v té době znovu ožívají, za stoly i u pecí předvádějí svoje umění dráteníci, perníkáři, hrnčíři nebo tkalci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.