Na vzniku Československa měla podíl i ukrajinská metropole. Masaryk tu bydlel pod cizím jménem

Naše republika by těžko vznikla, kdyby o ni po celou dobu první světové války nebojovali národní buditelé, exiloví politici i vojáci. Jedním z míst protirakouského odboje byl Kyjev, tehdy jedno z nejdůležitějších měst carského Ruska. Dějiště mnoha událostí spjatých se vznikem Československa je možné v dnešní ukrajinské metropoli najít i dnes.

Na sofijském náměstí právě končí vojenská přehlídka ukrajinské armády ke dni obránce vlasti. V podobně teplý podzimní den 28. září 1914 tu přísahala první jednotka takzvané České družiny, která byla první ryze československou armádou po několika staletích.

Sofijské náměstí je podle historika Valerie Lysenka symbolickým místem pro historii Rusi i Česka

Jedním z dobrovolníků byl pozdější generál Antonín Mikuláš Číla. „Kolem 900 dobrovolníků se sjelo z celé Rusi, z Uralu, ze Sibiře i z Charbínu přijeli. A bylo zajímavé, když se staří bratři, zejména my sokolové, shledávali, potřásali svoje zbraně a velmi horlivě se radili o tom, jak to Rakousko rozbijeme,“ vzpomíná na záznamu, který se dochoval v archivu Českého rozhlasu.

Češi v Kyjevě

Dnes, po sto letech, nás po stopách těchto událostí provází kyjevský historik Valerij Lysenko, který se zabývá dějinami české komunity v Kyjevě.

„Sofijské náměstí je symbolickým místem pro historii Rusi i Česka,“ vysvětluje. „Byli tu přítomni všichni čeští činitelé, kteří tehdy v Kyjevě působili. Můžeme zmínit známé kyjevské podnikatele Jindřicha Jindříška, Václava Jirsu, Václava Vondráka a další.

Před první světovou válkou žila v Kyjevě početná česká komunita. Ve čtvrti zvané Šuljavka bydlely stovky Čechů, hlavně inženýrů a řemeslníků. Měli tu i vlastní park, kterému říkali Stromovka. Například podnikatel Jindříšek byl ruskou jedničkou v záznamu zvuku. Češi postavili v Kyjevě velký strojírenský závod, vlastnili tu obchody, cukrárny a hotely.

Masaryk pod cizím jménem

Stojíme před hotelem Praha, který vlastnil Václav Vondrák. Právě tady přijímala česká krajanská komise žádosti o vstup do vojska. Zdejší krajané dokázali u cara prosadit vznik české jednotky, podporovali ji finančně a byli významnou politickou silou, která se zasloužila o vznik samostatného státu.

V Kyjevě se konaly sjezdy krajanů a od roku 1917 se tu scházela odbočka Československé národní rady. „Zasedali v této budově úplně nahoře. Byl tam s nimi i Tomáš Garrigue Masaryk, který přijel v červenci 1917. Žil tu asi půl roku, s britským pasem a pod cizím příjmením,“ říká můj průvodce Valerij Lysenko.

Na sofijském náměstí  28. září 1914 přísahala první jednotka takzvané České družiny

Z Kyjeva na cestu kolem světa

To už stojíme u architektonicky pestrého domu s malou věží, který tu postavil pobaltský průmyslník německého původu baron Steingel. Prakticky každé místo v okolí tu ale je nějakým způsobem spojené s Čechy a Slováky.

„Byla tu jídelna, kde se dobrovolníci levně stravovali. Chodil sem i Jaroslav Hašek, který byl jako velký piják pravidelně bez peněz. No a Ludvík Svoboda, váš pozdější prezident, byl před sto lety jako válečný zajatec jedním z kyjevských hasičů - tady nedaleko za univerzitou,“ ukazuje Valerij Lysenko.

Začátkem roku 1918 bylo v Kyjevě už několik desítek tisíc Čechů. Situace se ale stále více komplikovala, a když po podepsání Brest-litevského míru začala obsazovat Ukrajinu německá a rakousko-uherská vojska, musela většina z nich Kyjev spěšně opustit.

Přesto ale jednání, která do té doby v Kyjevě proběhla, nenávratně posunula proces vzniku samostatného Československa a ten už nešlo zvrátit.

autoři: Šárka Kuchtová , and