Nanuky zmrzlinářky Moniky Pavlisové jsou malými uměleckými díly
Nanuk je v podstatě zmrzlina obalená čokoládou, která se prodává na dřívku. Kam se výroba nanuků posunula v průběhu let? Na to jsme se zeptali pardubické zmrzlinářky a nanukářky Moniky Pavlisové.
„Název nanuk pochází z 20. let 20. století. Jméno dostal podle eskymáckého lovce Nanuka, hlavní postavy etnografického filmu Roberta Flahertyho Nanuk, člověk primitivní z roku 1922,“ chlubí se svými teoretickým znalostmi Monika Pavlisová. Nás ale ještě mnohem víc zajímaly znalosti praktické.
Čokoláda musí křupnout
Nanuk je pro mnohé z nás příjemným letním osvěžením. Když kousnete do čokolády, měla by křupnout. A zmrzlina by rozhodně neměla být šizená. To jsou základy výroby zmrzliny na dřívku, které ctí pardubická zmrzlinářka a nanukářka Monika Pavlisová.
Studiu zmrzliny se věnuje už sedmnáct let a před pár lety se dala do výroby nanuků. V pardubické nanukárně je k vidění její doslova umělecká práce. Nejsou to jen nanuky, ale i nanukové svatební dorty, jejichž výroba vyžaduje maximální soustředění.
„Musíte odhadnout, jestli je čokoláda dostatečně mokrá, aby na tom držely přízdoby. Pokud ten okamžik propásnu, můžu si tam lepit, co chci, a bude se to jen kutálet,“ směje se Monika.
Hlavní rozdíl od cukrařiny je podle nanukářky v tom, že pracuje s mraženým. Proto celá akce vyžaduje nejen maximální soustředění, ale i rychlost a postřeh.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
