Narajzoval se dost, ale doma ho nedržela. Šikovná preparátorka zaujala Emila Holuba už ve čtrnácti

Největší mýtus o Růženě Holubové vychází z filmové hlášky, podle které chtěla mít svého manžela doma. „Ve skutečnosti byla jeho největší spolupracovnicí, podporovatelkou a dobrou duší, která ho celý život doprovázela. Když se říká, že za každým velkým mužem stojí žena, tak ona tohle úsloví naplnila maximálně. Zachovala se velice statečně v rozhodném boji s domorodci. Chopila se zbraně a zachránila celou výpravu,“ říká vedoucí Afrického muzea Dr. Emila Holuba v Holicích Marcela Jeřábková.

Láska přes exponáty

Růžena Holubová se narodila jako Rosa Hof do vídeňské rodiny správce Rotundy v Prátru. „To byla tehdy taková výkladní skříň, kde se pořádaly úžasné výstavy. Právě i doktor Holub tam vystavoval po návratu ze své první cesty. Čtrnáctiletá Rosa se na jeho sbírky často chodila dívat. Vzpomínala na to ve svých pamětech. Sám Holub si jí všimnul, jak často tam chodila a nasávala africkou atmosféru.“

Růžena Holubová a Emil Holub společně v časopise Světozor (1890), zatímco Holub je zpodobněn v expedičním oděvu, Růžena svým oblečením reprezentuje středostavovskou ženu|foto:Josef Mukařovský, časopis Světozor, CC0 1.0

Později třicátníkovi podle Jeřábkové nosila korespondenci a pomáhala zpracovávat sbírky. „Byla velice šikovná v preparaci drobných zvířat. Po čtyřleté spolupráci všichni čekali romantickou svatbu, ale šlo o rozhodnutí tatínka Růženy, který řekl, že si ji Holub vezme, anebo udělá skandál. Už tři týdny po velké svatbě spolu odjeli do Afriky.“

Oddaná rebelka

V osmnáctileté mladé paní se na cestách probudila taky protestní nálada. „Emil jí zakázal jízdu na koni, aby mohla pracovat na sbírkách. Ze vzteku našila ptákům hlavu místo ocasu a ocas místo hlavy. Dala tak najevo svůj vzdor.“

Růžena ovdověla ve 36 letech. „Děti spolu neměli. Zůstala celý život sama. Dožila se 93 let. Celou dobu připomínala význam Emilovy práce a opečovávala jeho sbírky. V dobách druhé světové války žila v domku obklopeném africkými artefakty a odmítala chodit do krytu. Kdyby na dům spadla bomba, byla rozhodnutá s nimi i zemřít.“

Jeřábková taky uvedla, že Holubové rodné město jejího manžela posílalo peníze, potravinové lístky, všemožně ji podporovalo. „Ona pak jako výraz díků darovala Holicím část pozůstalosti, což tvoří velkou část sbírek současného muzea.“

Prospěti vědě a vlasti své

Muzeum by znovu chtělo přiblížit velikost Holubova díla nejširší veřejnosti. „Obnovujeme myšlenku putovních výstav. Realizovat je budeme v Česku i po Evropě. Mým největším snem je dostat doktora Holuba za moře. On podnikl velice úspěšné přednáškové turné po Americe, kde ho uznávali. Byla bych velice ráda, kdyby se podařila výstava právě v Americe.“

Taky se pracuje na knížce pro děti, která čtivou formou převypráví Holubův příběh. A na rok 2027 připadá dvojité výročí – 180 let od jeho narození a 125 let od úmrtí.

Jak vypadá současná expozice v Holicích? A je tam už celoroční provoz? Poslechněte si celý rozhovor