Název Červená Voda? Podle legendy potoky v Malých Herolticích zbarvila krev husitských odpůrců

Červená Voda je horská obec na historické hranici Čech a Moravy. Malebná krajina tam láká nejen turisty, ale také vlky. Hned po zavedení železnice se do místní části Šanov prodávaly jízdenky až z Vídně. Lidé tam jezdili do vzdušných lázní. Dnes jsou velkým lákadlem běžkařské tratě.

„První zmínka o obci pochází z roku 1481. Byla zmíněna jako Malé Heroltice v kupní smlouvě, kdy tuto obec spolu s dalšími prodával Albrecht starší ze Šternberka Janu Dalčickému z Dalčic,“ popisuje starosta Petr Mareš. O tom, jak vznikl dnešní název obce, existují dvě teorie.

„Přes údolí Červené Vody utíkali odpůrci husitů na Moravu, kde vládl král Zikmund. A právě zde je husité dostihli a na kopci pod Křížovou horou je zabili. Ta krev poté stekla do potoka a zbarvila ho červeně,“ vypráví starosta. Pravděpodobnější původ názvu Červené Vody je ale podle vysokého výskytu železa v půdě, které barví místní vody.

V mokřadech to žije

V Červené Vodě je několik mokřadů, které přispívají k výskytu ohrožených druhů živočichů. „Třeba na mokřadu na Křížové hoře jsme loni s dětmi pozorovali jeřáby. Jsou i zprávy o orlu skalním, který se sem vrací,“ vzpomíná veterinář David Švestka. K vidění tam jsou také kudlanky nábožné, vydry nebo vlci.

Po celé obci jsou rozmístěné dřevěné sochy, které vyrábí řezbář Roman Bubák. Nejvíc jich je na Křížové hoře, kam řezbář každý rok přidává nové pohádkové postavy. Letos je navíc naplánované otevření křížové cesty. Podél celé trasy na Křížovou horu bude umístěných 14 kapliček s dřevěnými sochami. Obnoví se tak poutní místo, které zaniklo po druhé světové válce.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.