Nebe umí pohladit i vzbudit respekt

21. říjen 2018

Její profesionální a vytříbený způsob moderování v relacích České televize o počasí je nezaměnitelný. Rozhlasoví posluchači navíc znají Alenu Zárybnickou i z éteru, když zpovídá své hosty v pořadu zálety, který se vysílá na vlnách Českého rozhlasu Pardubice. A nyní se díky Radioservisu objevila na knižních pultech i stejnojmenná kniha. Při této příležitosti se Alena Zárybnická vyzpovídala ze svých záletů.

Máte ráda Zálety i zálety? Ptám se záměrně na rozhlasový pořad i na vaše hobby - létání.

No jejej! Samozřejmě! Jedno vystřídalo v mém životě druhé - jen se změnilo malé písmeno ve velké. Asi proto, že jsem už velká... Třeba se ještě někdy k opravdickému létání vrátím. Posledních deset let už na ně prostě v mém životě nezbývá čas. A do Záletů jsem se zamilovala! Vážně!

Název pořadu evokuje, že vznikl pro vaši lásku k létání.

Tak to bylo míněno. Ovšem nikoli mnou! Autorem názvu pořadu je Pavel Kudrna, který v době svého ředitelování v Hradci Králové a Pardubicích přišel s nápadem vysílat v neděli po deváté hodině ranní na „svých stanicích" rozhovory s osobnostmi východních Čech. Vzpomínám si jasně, jak mi poprvé telefonoval. Nevěřila jsem svým uším. Přesně si vybavuji i naše první osobní setkání ve Vrchlabí. I to, jak tehdy rovnou říkal, že by se pořad mohl jmenovat Zálety. Přiznávám, že jsem si vůbec nedovedla představit, co taková práce obnáší. Ovšem - výzva je výzva...

A pořad běží už tři roky...

Letí to! Když jsem se do Záletů s notnou dávkou obav pouštěla, vůbec jsem netušila, jak mě to chytí! Jak velkou radost mi bude dělat každé setkání. Vůbec nepřeháním! Každé Zálety mi dodají neskutečné množství energie. Nestačím žasnout, kolik skvělých lidí z východních Čech pochází nebo tam žije.

Alena Zárybnická

Proč jste se rozhodla převést rozhlasové rozhovory do knižní podoby?

Z úcty k mým hostům! K tomu, jací jsou, co dokázali. Přišlo mi líto, když každé to setkání v rádiu po hodince vysílání skončilo. Neskutečné příběhy proletěly éterem a zmizely. Pravda, jsou k dispozici na webu Českého rozhlasu, to ano. Ale někdy nemáme chuť poslouchat, chceme si listovat a číst. A v příbězích mých hostů je tolik inspirace, moudrosti a radosti. Povídáme si samozřejmě i tématech vážnějších, o síle poprat se s tím, co život občas trochu zbytečně tvrdě do cesty postaví.

Podle jakého klíče jste do knihy vybírala osobnosti?

To bylo vůbec nejtěžší. Při pohledu na seznam mých respondentů bychom mohli vydávat román na pokračování. A třídit klidně po tématech - zvlášť sportovci, herci, historici, zpěváci, vědci, lékaři, nadšenci. Nakonec jsme zvolili pestrou směsici všech možných témat. Uvidíme... Když se tahle knížka bude líbit, můžeme třeba jednou pokračovat. Každopádně finální výběr byl vážně oříšek. Nakonec jsme to s kolegy Zdeňkem Novákem, vedoucím vysílání ČRo Pardubice, a Lucií Wittlichovou, která za Radioservis připravovala knihu k vydání, vyřešili svými tipy a průnik množin je pak onen výběr v knize.

Zpět k létání. Sdílíte stejnou lásku jako herec Luděk Munzar. Ten o naší zemi z ptačího pohledu dokáže poeticky a vášnivě vyprávět. Co vidíte z té výšky vy?

Kéž bych to dokázala aspoň zčásti tak jako pan Munzar! Své radosti ale neumím vystavovat světu, v tomhle smyslu jsem introvert. Těch víc než dvacet let, které jsem prožila na letišti, je zkušenost, kterou asi jinde člověk nezíská. V létání se nejen neodpouštějí žádné chyby, ale nesnese se ani lajdáctví a šizení. To každý záhy zjistí. A komu to nevyhovuje, ať jde rovnou o dům dál. Nevynahradí mu to ani ta radost z letu nebo v plachtění z přeletu. Přátelství, která tady vzniknou, jsou na celý život. A zůstávají, i když člověk po mnoha letech prožitých na letišti odchází jinam. Třeba na hory, tak jako já.

,,Doufám, že díky pedagogické práci Václava Moravce vyroste nmová generace novinářů, jichž si budu moi považovat stejně jako dneska Václava."

A všímáte si situace nahoře 1 jako meteoroložka?

Jistě! Není nad vlastní zkušenost! „Osahat si" počasí, to by klidně mohl být jeden z předmětů na Katedře fyziky atmosféry MFF UK. Alespoň jako exkurze. Ze bych jim to navrhla? Není nad to, okusit na vlastní kůži, co s letadlem dokáže turbulence, jak silné jsou stoupavé proudy pod obyčejnými kumuly nebo jak rychle se dokáže změnit směr a rychlost větru před přicházející bouřkou. Hlavní ale pořád zůstává to, čemu říkám „nadhled" - ve všech možných souvislostech, které si dokážeme představit. Kdykoli jsem se kdysi z kabiny větroně či dneska z nějakých vyšších kopců dívala na zem, vnímala jsem chuť překonávat zaběhlé hranice a pokoru či respekt k nim - oboje zároveň. A pro mě je právě tohle inspirující kombinace!

Zažila jste ve vzduchu nějakou kritickou situaci?

Je to už hodně dávno. Přesto si ji pamatuji naprosto přesně! Nedařilo se mi vybrat vývrtku. Ačkoli celá ta situace od začátku až do jejího naštěstí zdárného vyřešení netrvala déle než patnáct vteřin, odehrála se mi v mysli jako ve snu spousta situací. Zásadně se mně zbystřily smysly. Tělo ve stresu vyplaví všechny hormony, které jsou v takové situaci důležité. Ještě teď mi běhá mráz po zádech. Když se mi podařilo konečně vývrtku vybrat, nesměla jsem zpanikařit a musela v klidu přistát na letišti. To chtělo notnou dávku sebeovládání. Kolena se mi roztřásla až potom.

Lidé vás dnes znají hlavně jako televizní moderátorku předpovědi počasí. Jak se na relaci o počasí připravujete? Vždyť nakonec jste na obrazovce jen pár minut.

Před Událostmi je počasí pětiminutové vždycky. Jiné relace odpovídají tomu, co je ve vysílání třeba. Chystáme ale i speciální počasí pro sociální sítě - to má obvykle víc než deset minut. Jsme pružní - pokud jde o stopáž. Příprava závisí na tom, jaké konkrétní vysílání chystáme. Společné všem relacím je to, že si grafiku ve speciálním programu, který byl vytvořen speciálně pro tyto účely, malujeme sami. Umí zpracovávat surová data z modelů, družic, radarů, umí tvořit obrázky a celou tzv. timeline odvysílat. Na základě dat, která přicházejí z Českého hydrometeorologického ústavu, chystáme tedy onu grafiku, podobu předpovědí pro vysílání a podobně. Jsme všichni profesí meteorologové, jinak by to nešlo. Pro počasí před Událostmi je příprava ještě obsáhlejší. Spolupracujeme s krajskými redaktory, kteří pro nás točí v regionech, s iReportéry, kteří dokážou zachytit na své mobily nejrůznější detaily. Chystáme i speciální sérii grafik ve spolupráci s naším grafickým oddělením, které se denně liší a zpracovávají speciální produkty ČHMÚ, jež jinde nejsou k dispozici. Práce začíná už v osm hodin ráno a končí po osmé večer.

,,I dvojité sklo a polstrované dveře studia se prohýbaly pod náporem energie, která vycházela z duše Simony Stašové," píše Alena Zárybnická v knize Zálety.

Rozesmála mě reakce jedné divačky, která vám napsala: „Vaše ojedinělá přeháňka mi opět vyplavila zahrádku!“ Jaké se k vám dostávají zpětné vazby na vaši práci?

Pochvalné i kritické. Ale to je dobře - bez zpětné vazby bychom zůstali stát na místě. Podoba předpovědi počasí se za těch víc než dvacet let, co pracuji v České televizi, zásadně změnila. Začínali jsme pár relacemi ráno a pak bylo až podvečerní a večerní počasí. Dnes se vysílá kontinuálně - nejen relace, ale například i rozhovory, komentáře, speciály o počasí. Tým naší redakce je schopen připravit speciální blok věnovaný počasí i do Událostí, když si to situace žádá. Ale to jsem odbočila. Jsme rádi za každou reakci - můžeme se díky ní na naši práci podívat očima jiných a to nás vede správnější cestou.

Vždy se usmívám, když slyším nebo čtu v médiích, jaké ekonomické škody příroda napáchala v zemědělství vlivem moc velkého sucha nebo naopak velkého množství vody, silného větru a podobně. To je přece už z principu hloupost vyčítat přírodním živlům něco, co je jejich přirozeností a s čím lidé od věků počítali a musí vždy brát v potaz.

Vyčítat nemá samozřejmě smysl. Jen je dobré se podle možností na danou situaci připravit a umět se s ní vypořádat. Tedy pokud to lze. Dokonalejší předpovědi nám mohou být hodně nápomocné -ale živel je živel. Jen třeba získáme víc času, abychom například zabránili obětem na životech. To je zásadní. V případě, že se děje něco výjimečného, jsme v práci nepřetržitě. Chystáme živé vstupy, připravujeme speciální vysílání. A těší nás, že nám moderní technika umožňuje to, o čem se nám ještě před deseti lety ani nezdálo. Objektivní informace a co nejspolehlivější předpověď - to je jediné, co můžeme dělat.

Co vás osobně přírodní živly naučily?

Vnímat pokoru. Nejen k živlům jako takovým, ale i k práci lidí, kteří se snaží vymyslet všechno potřebné, aby byly ve výsledku škody co nejmenší.

Žijete stabilně ve Špindlerově Mlýně. Není to do Prahy, centra všeho kolem vaší práce, daleko?

Je. Ale velkou část práce můžu dělat z domova. Jinak by to ani nešlo. A nešlo by to ani bez vstřícnosti mých kolegů, na službách se vždycky nějak domluvíme. Sloužím většinou několik dní za sebou a v tom období se do Špindlu nevracím - zůstávám v Praze. Ono by to ani jinak nešlo - často začínám před osmou hodinou ráno a končím někdy i o půlnoci.

Špindlerův Mlýn - opět poloha vysoko nad mořem. Zvyšujete tuto nadmořskou výšku i túrami po horách?

Samozřejmě! Proto tu jsem! Miluju hory. Jen mi na ně v poslední době nezbývá tolik času, kolik bych si přála. Tak to někdy zkrátka je. Obrovskou výhodou je to, že svou „tělocvičnu" mám vlastně bezprostředně za dveřmi - stačí jen vyběhnout ven. Už se těším na první pořádnou porci sněhu. Ze všech možných zimních sportovních radostí mám nejraději skialp. Toulat se po horách mimo lyžařská střediska, daleko od lidí -to je neskutečný relax. Mimochodem, pro Českou televizi jsme dokončili s kolegou Jiřím Holzelem už čtvrtou řadu seriálu o skialpu -tentokrát se jmenuje Na skialpech přes hory. Prošli jsme všechna česká pohoří a dáváme tipy na dvoudenní túry. Od 10. listopadu poběží všech sedm dílů na ČT Sport. To je taky moje velká radost! A napřesrok se chystáme projít hory na Slovensku. Už teď se těším!

Řídíte se pokyny Horské služby, nebo spoléháte na svoje znalosti?

Myslím, že se vzájemně doplňujeme. Už snad ani nedokážu spočítat, jak je to dlouho, co pro členy Horské služby přednáším meteorologii. Je jedním z předmětů, který musí zvládnout každý uchazeč o členství. Kapitola o počasí je jednou z mnoha v učebnici, podle které se připravují budoucí členové na teoretické zkoušky. A musí zvládat i praxi. Prioritní je umět na základě dostupných zdrojů vyhodnotit, které počasí je potenciálně rizikové - aby byli v bezpečí sami a uměli dobře poradit i těm, kdo se do hor chystají. Však taky informace o rizicích, které počasí do hor přináší, najdete hned na první stránce jejich webu.

Důležité informace Horské služby se týkají lavin. I v tom jí meteorologové pomáhají?

Počasí lavinové nebezpečí výrazně ovlivňuje - to je další téma, kde se vzájemně prolínáme. Moc mě baví. Ony ostatně právě laviny dokážou pohyb ve volném terénu na skialpech hodně zkomplikovat. Znát stupeň lavinového nebezpečí musíme ještě před tím, než se do volného terénu v lavinových katastrech vůbec vydáme.

Věříte předpovědím vašich kolegů, nebo se v případě potřeby podíváte pro jistotou na počasí sama?

Svým kolegům z České televize samozřejmě věřím! Problém je většinou ale v tom, že každého z nás, mě nevyjímaje, zajímá nějaké konkrétní místo v konkrétním čase. A odpověď na tuhle otázku obvykle z médií obecně nezískáme. Není jednoduše možné, abychom v čase, který je počasí vyhrazen, takové informace vůbec stihli říct. Proto se dívám na předpovědi většinou sama. Ale kolegy sleduju už jen proto, abych věděla, jak navázat, které téma bude třeba druhý den ještě víc probrat a podobně.

Proč lidi vůbec přitahuje pohled do nebe?

Nebe má tolik podob... Tolik odstínů... Umí pohladit i vzbudit respekt! Dává prostor k fantazii i úvahám. Někdy přímo vybízí k zamyšlení. Viděl jste někdy něco hezčího? Já ne!

autor: Pavel J.Sršeň
Spustit audio

Více o tématu