Nejlepší pivo? Vydejte se s námi do řemeslných pivovarů našeho kraje
Choceňský Splávek a jeho logo propojila Tichá Orlice
Společnost Pivovar Choceň vznikla v roce 2020 a navázala na letitou tradici vaření piva v areálu bývalého Knížecího pivovaru na břehu řeky. Do svého znaku si hrdě dala symbol vodotečné latě.
První zmínky o choceňském pivovarnictví pocházejí z 16. století. Renomé pivovar získal zejména v době, kdy ho vlastnil knížecí rod Kinských. Ve 2. polovině 19. století objekt prošel stavební proměnou a stal se z něho moderní průmyslový pivovar, který se zapsal do dějin českého pivovarnictví. Choceňské pivo bývalo vyhlášené nejenom ve východočeském regionu, ale také v Praze, Brně a dokonce ve Vídni.
Po zestátnění pivovar fungoval pod Východočeskými pivovary Hradec Králové. „Bohužel tyto malé pivovary byly určené k zániku, protože byly preferované ty větší pivovary, které měly být centralizované. Pivovar v Chocni přestal fungovat v roce 1984,“ přibližuje zakladatel pivovaru Splávek Jiří Karlík. „Pivovarské tanky s varnou ale v Chocni opět nelezly své tradiční místo. Pivo jsme v někdejším pivovaru začali vařit v roce 2021.“
Pivovar má našlápnuto
„Malý pivovar je předurčený k tomu, aby vyráběl široké spektrum rozmanitých piv, ale když se to vezme tam a zpátky, tak stejně většinou vítězí ležák českého typu, kterého se pije nejvíc. Pivovar v Chocni produkuje nyní kolem 1600 hl za rok, ale máme s ním další plány, aby byl produkční okolo 3500 hl,“ uvádí Jiří Karlík.
U varny choceňského pivovaru Splávek stojí profesionální sládek Jiří Hrbáček, absolvent plzeňské pivovarské školy se zaměřením biochemik pro výrobu piva a sladu. S Jiřím Karlíkem spolupracuje na společných projektech už 15 let. Při poslechu audia vás Jiří Hrbáček krok za krokem provede sladovnou i provozem pivovaru a přiblíží technické zajímavosti, jako je například parogenerátor, nebo zmíní výhody samoochlazovacích tanků.
Vlajkovou lodí choceňského pivovaru jsou ležáky českého typu dvanáctka a desítka. „V neposlední řadě ale také americká APA jedenáctka. Nás to samotné překvapilo, že je o ní opravdu velký zájem a na druhé místě se přetahuje s desítkou v počtu prodejů,“ uvádí Jiří Hrbáček.
„Tyto tři značky jsou naše páteřní piva, která vaříme stabilně a potom k tomu přidáváme samozřejmě někdy jeden, někdy dva druhy různých typů speciálů, ale to už jsou spíše limitované edice. Každý malý pivovar musí reagovat na to, co se děje na trhu. Mladší ročníky jdou více do experimentů a minipivovary se tomu musí přizpůsobit, zkrátka produkovat více druhů piv, aby pokryly co nejširší generační škálu zákazníků.“
„Dnes v restauračních zařízeních nebo v klasických hospodách vidíte, že už mizí fenomén štamgastů. Čím dál tím víc lidí navštěvuje restaurace s cílem pivního zážitku, už si nemůžete dovolit mít třeba jenom desítku s jedenáctkou, jak to bývávalo ještě za dobu celkem nedávných. Mnoho piv se tak udělá jako limitované edice, jeden dva tanky. Zákazníci chtějí potom už zase něco nového,“ dodává sládek Jiří Hrbáček.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
