Nejraději vidím na obloze takové mraky, jaké jsem předpověděla

4. září 2017
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Alena Zárybnická

Když předpověď počasí vyjde, je to pro meteoroložku Alenu Zárybnickou největší odměna. Velmi závisí na aktuální povětrnostní situaci. Největší noční můrou všech meteorologů jsou zvlněné studené fronty. Jejich pohyb bývá nevyzpytatelný. Často se mění tak, že úplně zvrátí původní předpověď.

Dnešní předpověď počasí vychází z počítačově přesných dat. Možná jste si taky na mobilu zadali některou z aplikací, která ukazuje stav počasí. Profesionální meteorologové vycházejí z osmi až deseti takových modelů, které vzájemně porovnávají a vyhodnocují, jak by se počasí mohlo vyvinout. Ale není to jen o počítačích, velmi záleží i na zkušenosti konkrétního meteorologa, který předpověď zpracovává.

„Ten, kdo počasí aspoň trochu rozumí, nikdy nenadává, že předpověď není stoprocentní. Je tam tolik různých aspektů, které se během minuty mohou změnit, a pak je každá rada drahá,“ říká meteoroložka. Je to komplikovaný obor, kde to funguje podobně jako v medicíně. Tam také lékaři usuzují, jak se bude stav pacienta vyvíjet, ale někdy se to může zcela vymknout. Příroda si zkrátka poradí jinak.

Mraky na obloze

„Když jsme na procházce, možná jdu lidem ve svém okolí tak trochu na nervy. Dívám se na mraky a říkám, o jaký druh jde. A vlastně své blízké pořád nutím k tomu, aby se dívali na oblohu se mnou a také viděli to, co vidím já. Je to taková malá profesionální deformace,“ směje se Alena Zárybnická.

Ale jsou to přitom velmi zajímavé informace, které lze z oblohy vyčíst. Například když je kupovitá oblačnost, tvoří se mraky, kterým se říká kumuly. Když prorůstají hodně vysoko, můžeme čekat, že se objeví nějaké bouřky. Pokud jsou kumuly jenom ploché, pravděpodobnost bouřek je malá.

autor: jsl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.