Nejstarší krov v České republice jsme našli v Čisté u Litomyšle
Prázdninové putování po starých chalupách našeho kraje ukončíme v Čisté u Litomyšle, kde stojí skutečný historický poklad. V domě čp. 171 se skrývá nejstarší vesnický krov v České republice a jedna z nejstarších středověkých dýmných jizeb u nás.
Pochází z 16. století. S mikrofonem do ní vstoupili redaktorky Jitka Slezáková a Tereza Brázdová společně s etnografem Radimem Urbánkem.
Přestože se podařilo prokázat i další existenci pozdně středověkých dýmných jizeb v České republice, je čistecký dům unikátní památkou svého druhu. Vedle archaické jizby s dýmným otvorem v boční stěně zasluhuje pozornost i zadní patrová komorová část s řadou dřevěných sedlových portálů pozdně gotického tvaru ze 17. století. Druhý trakt domu je přestavěný z kamene v období klasicismu.
Dům čp. 171 byl prohlášen za kulturní památku 6.10. 1989.
Unikátní památka málem vzala za své
Tento vzácný dům má svůj dramatický příběh. Když ho objevili současní majitelé a znalci historie – ing. arch. Zdena a Jiří Syroví, byl už delší dobu opuštěný, s vyřízenými formalitami pro demolici. Už od roku 1988 se původní majitelé snažili chátrající památku odstranit ze svého pozemku a nejlépe jim vyhovovala nabídka transferu na Veselý kopec. Nakonec odborné orgány památkové péče rozhodly vzhledem k významu památky o jejím zachování přímo na místě. A došlo k dohodě o odkoupení nemovitosti ing. Arch. Jiřím Syrovým.
Stavebně technický stav domu čp. 171 byl velmi špatný. Dlouhodobým chátráním byla narušena konstrukce krovu, stropů a zdiva. Havarijní byla i konstrukce sklepa. Naopak jizba se díky tomu, že byla vyroubena jako samostatný blok, zachovala v relativně dobrém stavu.
Manželé Syroví nechali zajistit stavbu staticky tak, aby nedošlo k jejímu zborcení. Nechali ji také zastřešit. Ne vždy se podle nich podařilo zcela zachovat autentičnost památky. Možnosti a schopnosti jednotlivých firem byly různé.
Plány do budoucna – dýmná jizba ze 16. století opět v provozu
Cílem obnovy je podle manželů Syrových kromě záchrany ohrožené památky také její zpřístupnění veřejnosti. Dokonce chtějí zrekonstruovat pec s otevřeným ohništěm a obnovit větrací okno v boční stěně, což umožní unikátní experiment – ověření provozu dymné jizby. Přejeme jim, ať se to podaří.
Princip fungování dýmné jizby
V dýmných jizbách s otevřeným ohništěm žili lidé v době, kdy ještě neznali komíny. Místnost musela být velmi vysoká – více než tři metry – aby se kouř z ohniště držel úplně nahoře a obyvatelé domu ho nerozvířili svými hlavami. K K odvodu dýmu sloužilo okénko (dýmný otvor) v boční stěně jizby. Přesto asi nebyl pobyt v takové místnosti ideální pro zdraví člověka.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
