Nejstarší postel najdete u Zdechovic. Je stará 500 milionů let

Největšímu z balvanů se říká také Duchna
Největšímu z balvanů se říká také Duchna

Proč skalní útvar u Zdechovic dostal název Obří postele, je celkem jasné. Seskupené kameny uprostřed lesa skutečně připomínají kamenná lůžka. A nenáročná procházka k nim stojí za to.

Obří postele jsou velice zvláštní a z pohledu geologie také velmi zajímavý útvar. Nacházejí se nedaleko Přelouče, přibližně 1,5 km jižně od obce Zdechovice, v nevelké nadmořské výšce 284 m. K Obřím postelím můžete krásnou procházkou zamířit ze Zdechovic nebo z obce Morašice.

Kudy na kutě

K Obřím postelím vás zavedou značené turistické trasy. Z obce Zdechovice se můžete vydat po modré značce, z Morašic zase po žluté trase. V obou případech je to pěkná, nenáročná procházka lesem.

Název Obří postele nese i turistický okruh, který má charakter naučné stezky. Výchozí a koncový bod je ve Zdechovicích. Přímo u Obřích postelí je také turistické odpočívadlo a informační tabule, na které si můžete přečíst, jak postele v průběhu stovek milionů let vlastně vznikaly.

Někomu velké balvany, často oddělené od skalního masivu, připomínají postel, polštář nebo peřinu. Snad proto se také největšímu a zároveň nejvýše položenému balvanu říká Duchna.

Seskupení zvláštních žulových útvarů, zakulacených balvanů, vzniklo postupným zvětráváním žulového masivu. „V Železných horách máme několik typů žul,“ vysvětluje geolog Jan Doucek. „V tomto případě se jedná o jednu z nejstarších žul, která vznikala v prvohorách. Konkrétně se jedná o období kambrium nebo ordovik, takže nějakých 500 milionů let.“

U Obřích postelí je turistické odpočívadlo

„Příběh Obřích postelí začal, když se k zemskému povrchu dralo magma, roztavená hmota, která se ale na povrch nedostala, protože utuhla těsně pod ním. Říkáme tomu hlubinné vyvřeliny žuly. A v průběhu těch 500 milionů let se to místo různě pohybovalo, posouvalo a měnilo svůj charakter. V důsledku zvětrávacích procesů se tyto žuly dostaly na povrch a vytvořily kopec, který je krásně vidět,“ dodává geolog Národního geoparku Železné hory Jan Doucek.