Nejstarší zeď v Pardubicích. Na zámku objevili zbytky věže ze 14. století

Pohled z výšky na nalezenou opukovou zeď ze 14. století
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pohled z výšky na nalezenou opukovou zeď ze 14. století

Objev, který mění pohled na nejstarší dějiny zámku v Pardubicích, se podařil archeologům Východočeského muzea. Během rekonstrukce zámku narazili na mohutnou zeď z opuky, která tu ve 14. století tvořila obytně obrannou hranolovou věž, takzvaný donjon.

„Dohlížíme na výkop a v archeologické sondě v jižní části nádvoří jsme našli relikty hradu pánů z Pardubic, což odpovídá době vlády Lucemburků v českých zemích. Jedná se o mohutné opukové zdivo mocné 2,4 metru,“ řekl ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek.

Nejstarší zděná konstrukce v Pardubicích

Nález potvrzuje předpoklad, že hrad byl menší a byl v místě vnitřního nádvoří a jižního křídla dnešního zámku. „Jeho jádrem byla obytná věž zvaná donjon. Zároveň tak vyvrací starší představy o dvoupalácové dispozici hradu 14. století,“ vysvětlil stavební historik Bohdan Šeda.

Hypotetický model pardubického zámku ve 14. století

Věž měla obdélníkový nebo čtvercový půdorys. Jedná se patrně o nejstarší dosud objevenou zděnou konstrukci v Pardubicích. „Mladší pohusitské a pernštejnské stavby jsou většinou postaveny z vyvřelých hornin z Kunětické hory nebo zaniklého povrchového lomu v blízkosti dnešní pardubické části Hůrka. Tato věž byla postavena z opuky, což také potvrzuje, že je starší,“ řekl Šeda. Donjon byl obehnán obvodovou hradbou, buď kamennou, nebo jen dřevěnou palisádou.

Tomáš Libánek, Łukasz Wieslawski a Tomáš Zavoral nad výkopem na nádvoří pardubického zámku

„Když hrad koupil  roku 1491 Vilém z Pernštejna, zahájil rozsáhlou přestavbu celého jádra. Starší donjon a další stavby, které již zřejmě nevyhovovaly svou velikostí, byly zbořeny až pod úroveň nádvoří. Zachován byl pouze pohusitský severní palác, který se stal základem nové pravidelné dispozice seskupené kolem pravoúhlého nádvoří. Zbořený donjon nahradil dnešní jižní palác ve stylu pozdní gotiky a rané renesance,“ dodal Šeda.

„Kdo byl stavitelem hradu, nelze s určitostí říci. Mohli jím být synové Arnošta z Hostýně, tedy Arnošt z Pardubic a jeho bratři Bohuš, Vilém a Smil,“ doplnil Tomáš Libánek.

Spustit audio
autor: Honza Ptáček|zdroj: Východočeské muzeum v Pardubicích

Související