Není to jen Baráček. Obraz známého českého krajináře je malý poklad

Nevelký obraz domku ve stráni, zasazený do starého rustikálního rámu, je jednou z prvních uměleckých prací budoucího slavného krajináře. Městské muzeum a galerie Hlinsko toto dílo získalo v roce 2022 a nechalo ho zrestaurovat. Obraz pochází z původního vybavení mistrova domku v nedalekém Vítanově, ve kterém František Kaván pobýval v letech 1904 až 1906 a potom mezi roky 1909 až 1922.

Obraz Baráček vznikl už v roce 1887, kdy František Kaván studoval na gymnáziu v Hradci Králové. Zachytil na něm stavení v kopci, pravděpodobně někde v okolí svého rodného domu, snad na svazích v oblasti Víchovské Lhoty nedaleko Jilemnice. Poslechněte si zajímavý komentář kurátora výtvarných sbírek hlineckého muzea a galerie Jana Korbela v audiu.

Obraz Baráček má rozměry 25x35 cm|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Baráček Kaván namaloval olejovými barvami na karton a obraz není nikterak velký, má rozměry 25 x 35 cm. I tak dal malíři prostor, aby na něm vystihl barevné odstíny a tóny nebe, které v jeho díle hrály velmi důležitou roli, ať už šlo o jakékoliv roční období. Pravdou ale je, že Kavánovské zimy jsou v tomto ohledu nejvíce výrazné.

Ve znamení hor

František Kaván se narodil 10. září 1866 ve Víchovské Lhotě v poměrně chudé rodině. Už od mládí projevoval nadání v kresbě přírody a rád tvořil v plenéru. Po absolvování královéhradeckého gymnázia zamířil na pražskou malířskou akademii, kde studoval krajinářství u slavného profesora Julia Mařáka.

František Kaván, obraz Začátek jara u Hlinska, stálá expozice Městského muzea a galerie Hlinsko|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Na počátku první dekády minulého století Kaván koupil domek čp. 55 ve Vítanově u Hlinska. Po dvou letech ho ale prodal. Do Vítanova ho to však táhlo zpět. V roce 1909 proto zakoupil stejný dům a zůstal v něm třináct let.

Kaván na svých obrazech zachytil nejen Vysočinu, ale velmi častým motivem se staly i vítanovské chalupy, jejich stodoly a kůlny. Poblíž domku Františka Kavána si můžete prohlédnout reprodukci obrazu U zapadlého krajináře, na kterém Kaván namaloval svůj dům. Na Hlinecko se Kaván vrátil i do třetice, a to v letech 1925 až 1930, kdy pobýval v domě čp. 26 ve Svobodných Hamrech.

V expozici uvidíte i mistrovy ikonické dřeváky

František Kaván vytvořil pravděpodobně na tři tisíce obrazů, přesný počet není snadné určit. Desítky jeho děl totiž shořely při požáru stanského Znamenáčkova mlýna o žních roku 1923, kde měl mistr obrazy uskladněné. Kaván rád maloval zimní krajinu, fascinovaly ho odstíny sněhu v proměnách dne, závěje, stejně jako valéry modrého nebo naopak zamračeného nebe. Velký úspěch měla v tomto ohledu právě výstava Městského muzea a galerie Hlinsko „František Kaván / zima“, pořádaná na přelomu roku 2023 a 2024.

Kavánovy malířské dřeváky ve stálé expozici Městského muzea a galerie Hlinsko|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Za mrazivých dní nosil Kaván kožich. Těsně u límce měl přišitý kovový kroužek s nataženými kšandami. Jejich potahováním volil podle potřeby polohu víka od skřínky s barvami a na něm maloval.

V expozici hlineckého muzea si můžete prohlédnout velké dřeváky, do nichž malíř zasunoval vysoké boty, někdy vycpávané slámou. Když Kaván v mraze maloval, druhou rukou zahříval tuby s barvou. Když mu pravá ruka příliš ztuhla zimou, maloval levou. I ta mu ale pak namrzla, například když chtěl v roce 1929 dokončit obraz při minus 29 stupních.

František Kaván, obraz Zima u Hlinska, stálá expozice Městského muzea a galerie Hlinsko|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Městské muzeum a galerie v Hlinsku pečuje o více než desítku Kavánových obrazů. Část děl si můžete prohlédnout ve stálé expozici, další jsou uložené v depozitáři. Největší a nejvýznamnější stálou sbírku obrazů Františka Kavána spravuje Krkonošské muzeum Jilemnice. Tato kolekce se ale soustředí zejména na jeho krajinářskou tvorbu z oblasti Podkrkonoší a Krkonoš. Kromě jilemnického muzea jsou díla Františka Kavána zastoupena také v Národní galerii v Praze, Galerii moderního umění v Hradci Králové i v dalších kulturních institucích.