Nerozumím ničemu. To je něco jako ‚vím, že nic nevím‘. Ale nečekám, že mi to spolknete

21. prosinec 2017

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na výjimečné úkazy a výzkum Sluneční soustavy. Velmi důkladně se zajímá o planetu Mars. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba, divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.

Astronom Jan Veselý píše o astronomii, výzkumu vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás na svém blogu. Jako správný bloger píše o čemkoli, čemu nerozumí. A jak sám říká: nerozumím ničemu. To je něco jako „vím, že nic nevím". Ale nečeká, že mu to spolknete.

Tak zvedněme na chviličku oči k obloze a podívejme se, co je tam nového. A co bude k vidění nejen na vánoční, ale i na zimní obloze. Co nás tam všechno v roce příštím pozoruhodného čeká. Řekne nám to astronom Jan Veselý z královéhradecké Hvězdárny a planetária. Ale možná se nejdřív ohlédneme za tím letošním rokem. Bylo se na co se dívat na obloze?
Rozhodně se bylo na co dívat na obloze. Třeba teď v prosinci nám planety trochu z oblohy zmizely, ale celé léto i jaro nás planety doprovázely po obloze. Takže byla spousta příležitostí se podívat na různá vzájemná seskupení planet. Docela výrazný úkaz, který u nás tedy vidět nebyl, ale možná si všichni pamatují, že v létě bylo veliké zatmění Slunce, viditelné v Severní Americe.

Vozítko Curiosity na Marsu

Jel jste tam?
Já jsem tam zrovna nejel, ale řada lidí z České republiky jela do Spojených států amerických, přes které šel ten stín od Měsíce. A v tom takzvaném pásu totality bylo vidět úplné zatmění Slunce. Tedy rozhodně se bylo na co dívat.

Mě zaujala jedna událost a vy jste o ní určitě také slyšel. A to byl asteroid, podlouhého, doutníkového tvaru, o kterém si jeden astronom snad myslel, že je to nějaká opuštěná vesmírná kosmická loď?
Když jsem viděl tu ilustraci, je třeba říct, že ty obrázky, které můžeme vidět na Internetu, v novinách, v časopisech, tak to je ilustrace, to je umělecká představa. Ale na základě pozorování toho asteroidu astronomové dospěli k závěru, že opravdu takhle neobvykle podlouhlý a protažený objket, a když jsem ten obrázek viděl, tak mě to okamžitě napadlo, že to je trochu otlučená loď mimozemšťanů. To je samozřejmě na jednu stranu legrace, na druhou stranu i ten tvar toho asteroidu je do značné míry jen taková hypotéza, nebo spekulace. On ten asteroid má takové zvláštní jméno Oumuamua. A zajímavé je na něm především to, že je to zřejmě asteroid, který nepochází od nás ze sluneční soustavy. Je to takový host z mezihvězdného prostoru. Což se samozřejmě stát může, protože i naše hvězda Slunce je obklopená spoustou těchto malých těles. A tam kam vládne gravitace Slunce, tam ta tělesa obíhají kolem Slunce po hodně protáhlých drahách ve velkých vzdálenostech. A čas od času se prostě stane, že ty sousední hvězdy si vzájemně ta tělesa ovlivňují. Občas se stane, že třeba to těleso je nějakým způsobem urychleno a tu cizí sluneční soustavu opustí a pak může proletět i kolem našeho Slunce. To těleso se nevrátí, ono opravdu proletělo kolem Slunce velkou rychlostí. Gravitace Slunce úplně změnila jeho směr, čili zase bude to těleso vymrštěno pryč.

Úplné zatmění Měsíce 9. 11. 2003

Pojďme se ještě zastavit u jedné události, která se stala nedávno. Co jste říkal na to, když americký prezident Donald Trump prohlásil, že by chtěl vyslat opět lidskou posádku na Měsíc?
To jsou v podstatě politická prohlášení. Můžeme sledovat takové zvláštní vlny. Jedna politická garnitura na kosmonautice šetří, což byl třeba prezident Obama. Ta jeho strategie byla taková, že on chtěl víc zapojit soukromé firmy a to se povedlo. Podívejme se dnes na tu Mezinárodní kosmickou stanici. Tu zásobují a obsluhují vlastně lodě soukromých výrobců, od kterých si NASA, jako úřad, nakupuje tu činnost. A teď je zase taková vlna, že se vyhlašuje, že poletíme na Měsíc.

První lidé přistáli na Měsíci v roce 1969. A poslední lidé opustili povrch Měsíce v roce 1972.
Ano, to byl Eugene Cernan, astronaut s československými kořeny. Celá ta fáze letů na Měsíc trvala jen necelé 4 roky, 3 roky a něco. Tenkrát se tomu říkalo kosmické závody a mělo to docela značnou politickou motivaci. A tohle nové prohlášení, to jsou dlouhodobé plány, o tom se uvažuje už delší dobu. Protože teď máme Mezinárodní kosmickou stanici, plány jsou na to, že příští generace té kosmické stanice by třeba mohla obíhat kolem Země až k Měsíci, nebo dokonce přímo kolem Měsíce. A pokud má smysl znovu posílat lidi na Měsíc, tak už to nepůjde tak, jak to předváděli na přelomu 60. a 70. let ty výpravy Apollo. Kdy tam jen přistáli, chvíli pracovali, zkoušeli, co všechno na Měsíci dokážeme. Ale šlo by o trvalou stanici přímo na povrchu. Opravdu vybudovat něco jako osadu s takovým tím snem, že jednou na základě těch zkušeností, které získáme na Měsíci, se vydáme třeba ještě dál v sluneční soustavě.

Planeta Mars

A tím se myslí výprava na Mars.
Většinou se to takto říká, že na Měsíc a dál se myslí na Mars. Já si myslím, že technicky realizovat let na Mars s člověkem, který by přežil cestu tam i zpátky, tak to je ještě za dlouho. Na to zatím v tuhle chvíli nejsme připraveni.

Ale sledujete ty sci-fi filmy. Ty jsou hodně věrné, ne?
Jsou. Některé dokonce i odpovídají takovému současnímu stupni technického pokroku a poznání. Ano, jsou tam poměrně věrné věci. Ale na druhou stranu jsou některé věci dnes nerealizovatelné. Čili řekněme, že fyzikálně věrné, ale dnes je nedokážeme uskutečnit. Nicméně ten Mars, když už o něm mluvíme, tak příští rok bude Mars poměrně blízko k Zemi. Přesněji řečeno, bude téměř nejblíž, jak to jde. V tuto chvíli, na konci letošního roku, je Mars téměř nejdál, jak může od Země být, je to něco kolem 400 milionů kilometrů. Čili pro ty potenciální cestovatele na Mars mám takové jedno upozornění, že je výhodné počkat, až se Mars přiblíží k Zemi. Protože když je nejblíž, jak to je něco kolem 56 milionů kilometrů. A to přiblížení v roce 2018 bude na 57 milionů kilometrů.

A můžeme vzpomenout i rok 2003.
Ano, tehdy to právě bylo ještě těsnější. To byl ten Mars úplně nejblíž. A v té době také vznikl hoax, falešný e-mail, který koluje do dneška. O tom, jak bude Mars na obloze veliký jako Měsíc a podobně. Ale v roce 2018 se ta situace z roku 2003 téměř zopakuje, bude takzvaná velká opozice Marsu.

Blogy Jana Veselého na astronomická témata!
https://janvesely1.blog.idnes.cz/
http://janvesely.bigbloger.lidovky.cz/

Takže bude hodně vidět?
Znamená to, že Mars je na obloze proti Slunci, je vidět celou noc a zároveň je k nám také velmi blízko. Proto je ta opozice velká. Čili i ten Mars je na obloze výrazně jasný. Takže, i když se třeba neodhodláme rovnou letět na Mars, tak se můžeme dívat alespoň dalekohledem. A v době té velké opozice uvidíme nejvíc detailů. To je nejpříznivější období na pozorování. Když je ta velká opozice, tak je to vždy v létě. To vychází z toho, že se musí sejít naše Země a Mars na té správné části svých drah kolem Slunce, kde se to blíží nejvíc k sobě. Ta minulá velká opozice byla v srpnu. A ta, co bude v roce 2018, nastane 27. července.

Když zmiňujete tohle datum, tak tam se sejde víc takových velmi zajímavých událostí.
Dvě úplně nejzajímavější události roku 2018 se na obloze odehrají ve stejný den. Protože ve stejný den, kdy je Mars ve velké opozici, tak bude úplné zatmění Měsíce pozorovatelné od nás. To zatmění Měsíce nastane v noci z 27. na 28. července, někdy okolo půlnoci. Bude vysoko na obloze a pokud bude jasno, tak to opravdu bude nádherná podívaná. A kromě toho při tomto zatmění Měsíc prochází zemským stínem a konkrétně 27. července projde téměř prostředkem. Čili při tomto zatmění Měsíc opravdu hodně ztmavne. A v tu chvíli bude na obloze nedaleko Měsíce vidět právě planeta Mars. To bude opravdu mimořádná podívaná. Určitě nejhezčí úkaz na obloze během příštího roku.

31.12.2017 - Merkur nízko nad obzorem ve společnosti Jupiteru a Marsu (Zdroj: www.stellarium.org)

Stává se často, aby se takové dva velké úkazy staly během jedné jediné noci?
Myslím, že ne. Já osobně to tedy nepamatuji. Protože třeba velká opozice Marsu, to je opravdu velká pozorovatelská událost. A úplné zatmění Měsíce takové téměř centrální je také velmi zajímavý a velký úkaz. A aby se staly prakticky ve stejném okamžiku, tak to je docela vzácnost. Takže v noci 27. července je naprostý vrchol úplně všeho, co můžeme v roce 2018 na obloze pozorovat od nás.

A když se podíváme dnes těsně před Vánocemi na vánoční oblohu? Co je tam vidět?
Když se vyjasní, tak jsou vidět nádherná zimní souhvězdí. Protože v zimě jsou na obloze taková ta nejnápadnější, nejjasnější. Uprostřed je souhvězdí Orion, kolem něj Býk, Velký pes s nejjasnější hvězdou na noční obloze Siriem. Také nás čeká nejdelší noc v roce, protože 21. prosince nastane Zimní slunovrat v 17 hodin a 27 minut. To znamená, že bude nejkratší den, nejdelší noc. A když jsou ty noci dlouhé, tak je opravdu na co se dívat. Planety trochu vyklidily pozice na obloze, ale právě ráno, protože ta noc je dlouhá, tak kolem šesté hodiny ranní, je na obloze vidět krásně planeta Jupiter, která je velmi jasná. Na první pohled vypadá jako hvězda, ale svítí klidnějším světlem a je jasnější než hvězdy v jejím okolí. A nedaleko Jupiteru je právě ten Mars. Sice jsem říkal, že je v tuhle chvíli velmi daleko od nás, ale je už ráno na obloze vidět, taková slabá naoranžovělá hvězdička. A když budeme Mars sledovat přes celé jaro a léto, tak můžeme vidět, jak se postupně přesouvá na večerní oblohu spolu s Jupiterem. Jupiter už bude na konci jara vidět celou noc a Mars nakonec v létě v červenci bude také vidět celou noc a bude mnohem jasnější, než je teď.

Jan Veselý ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem

A nějaká vánoční kometa sem náhodou nemíří?
Nějaká výrazná, jasná vánoční kometa sem nemíří. Máte zřejmě na mysli spojitost s hvězdou betlémskou. Ale astronomové už dnes vědí, že hvězda betlémská téměř s jistotou nemohla být kometa. Protože v době, ze které pocházejí tyto legendy, tak komety jednoznačně představovaly špatné znamení. A hvězda betlémská bylo s největší pravděpodobností setkání nějakých planet na obloze. Podle Johanna Keplera, který se už v 17. století zabýval tím, co mohla být hvězda betlémská, to byla konjunkce, takzvané setkání Jupiteru se Saturnem. Také se někdy kolem roku nula, nebo pár let před naším letopočtem, setkala Venuše s Jupiterem velmi těsně na obloze. Čili hvězdu betlémskou letos na obloze nenabídneme. A to ani v podobě komety.

Tak vám alespoň popřejeme, pane Veselý, pěkné vánoční svátky a všechno dobré v novém roce.
Já děkuji za pozvání a přeji hezké Vánoce a ať se vám daří v příštím roce. Nejen vám, ale samozřejmě i posluchačům.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související