Nikdy není pozdě začít se učit romsky

14. říjen 2017

Někteří mladí Romové sice romštině rozumí, ale sami se svou rodnou řečí nedomluví. Místo toho pronikají do jazyka anglicismy a řeč země, ve které žijí. O proměně a záchraně romštiny se bavila redaktorka Tereza Kadrnožková s romistkou Margitou Lázokovou.

„Za ta desetiletí mohu říct, že si romský jazyk trošičku pohoršil. Tím, že Romové mluvím česky, že žijí buď v Čechách, nebo na Slovensku, přebírají česká nebo slovenská slovíčka. Pokud bychom si měli uchovat romský jazyk, pro naše děti, hledejme ho u našich babiček, u starších v romské komunitě, protože oni ho udržují a chrání, aby nevymizel. Stejně jako naše krásné písničky, pohádky. Aby se to předávalo dětem v původním znění a aby se jim to vysvětlilo.“

Co třeba mladí Romové? Mluví mezi sebou romsky nebo česky?

„Mladí Romové se snaží mluvit romsky, mluví romsky, ale jak už jsem řekla – používají hodně slovíček počeštěných. Spíš je to taková hantýrka. Nevím, jestli je to správné. Ale existuje výuka romského jazyka. Já sama učím romský jazyk, romistiku. Během vyučování se setkávám s tím, že když třicet žáků požádám o překlad slovíčka, polovina ho přeloží tak a druhá jinak. A pak se dohadujeme. To jsou ty rozdíly z krajů, krajové dialekty. Dnešní Romové, až na některé výjimky, nemluví správně romsky. Čhavale, narušen pre mande. Nezlobte se na mě, říkám to, jak to cítím a vidím!“

A co třeba Vaše děti? Vedla jste je k tomu, aby mluvily správně romsky?

„Můj muž byl Čech, který romštinu neznal. Ale rozuměl, protože jsme spolu žili 35 let a vychovali jsme pět dětí. Moje děti nemluví správně romsky, taky to komolí. Ale mluví výborně česky, německy, anglicky… to co škola dala, toho využily a učily se. Mrzí mě to taky (že nemluví správně romsky) a snažím se. Oni mi to vytýkají: „Mami, ty učíš romský jazyk a my ho správně neumíme!“ Oni rozumí, pochopí, ale nechci, aby mluvily špatně, protože skloňování, časování je velice důležité pro mluvený romský jazyk. Když se používají slovíčka a gramatika tak jak se patří, hledají slova tak, aby se přiblížila k významu toho, co chceme říct. Myslím si, že nikdy není pozdě se začít učit, když něco chceme.“

autor: Tereza Kadrnožková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?