O pokladu, zázračné soše a lípách, které zachránily město. Vydejte se po stopách pověstí v Chocni

Při vstupu do lesa v místní části Lhota se dodnes říká U Prokopa. A to i přesto, že socha tohoto světce z roku 1876 tam už asi 70 let nestojí, protože se znelíbila tehdejšímu vládnoucímu režimu. Zůstal po ní jen mohutný kamenný podstavec s nápisem, že sochu nechali zhotovit stavitelé nedaleké železniční tratě z Chocně do Meziměstí a na stromě u ní je připomínka její podoby, stará fotografie. A to přitom není první Prokopovo sousoší, které tu stávalo. Ví se třeba o jeho předchůdci už ze 17. století. Pravděpodobně jeho se pak týká oblíbená choceňská pověst.

Svatý Prokop a čtyři hrady

Vypráví se, že se jistý choceňský řemeslník musel vydat do světa, protože se mu v rodném městě moc nedařilo. Nechtěl si s sebou brát ale všechen svůj majetek, který získal prodejem domu, a tak si ho pod Prokopovou sochou schoval. Není jisté, zda nad ním bděl samotný svatý, nebo čert, kterého podle legendy zkrotil a uvázal na řetěz, což bylo také součástí sousoší.

Každopádně choceňský řemeslník si zvolil úkryt správně. Když se ze světa vrátil, své peníze tam skutečně našel. Mohl si pak za ně v Chocni koupit pěkný nový dům a až do smrti se mu dobře vedlo.

Přestože socha Prokopa tam už nestojí, je místo oblíbeným cílem výletníků. Jde totiž o rozcestník několika turistických tras. Jedna z nich vede k pozůstatkům tří ze čtyř hradů, které v okolí Chocně stávaly. Zůstaly po nich ale jen terénní nerovnosti, z nichž nejvýrazněji je vidět hrad Zítkov, pravděpodobně založený Karlem IV.

Vypadá to jako kopec, ale jsou to pozůstatky hradu Zítkov|foto:Šárka Rusnáková, Český rozhlas

Jen o pár kilometrů dál pak stával hrad Hlavačov, o němž je další pověst. Prý se jeho sklepení na Velký pátek otvírá a odhaluje poklad nevyčíslitelné hodnoty. Dostat se k němu je ale velmi nebezpečné. Podařilo se to prý kdysi jedné selce. Použila ale jen jeho část, druhou polovinu zakopala. Když se ji pak pokusili po její smrti synové vyzdvihnout, našly jen ztrouchnivělé dřevo.

Dívčí doly a lipová alej u Hemže

Dalším oblíbeným cílem výletů hlavně místních jsou tzv. Dívčí doly. Těmi dnes vede pohodová pětikilometrová naučná stezka, kterou na devíti informačních panelech provádí dívka Zdislava. Ta byla podle pověstí dcerou pána jednoho z choceňských hradů.

Šlo ale o dívku velmi pyšnou a marnivou. Proto ji proklel žebrák, který ji prosil o almužnu a ona místo toho na něj poslala psy. Jak předpověděl, zbořil se pod ní padací most a dívka spadla do údolí, kde ji pak našli mrtvou. Tomu místu se začalo říkat dívčí důl.

Začátek naučné stezky Dívčí doly|foto:Šárka Rusnáková, Český rozhlas

Čtvrtý z hradů, Vranov neboli Koutníkov, pak ležel přesně na opačné straně Chocně, v parku u dnešního zámku, Pelinách. Nedaleko něj vede cesta k poutnímu baroknímu kostelu v Hemži. Tu lemují kapličky z roku 1718, ale především lipová alej.

Právě k ní se váže dokonce několik variant pověsti o tom, jak bylo město uchráněno před krvelačným švédským vojskem. Všechny ale vypovídají o tom, že je zmátla právě alej lip, která z dálky vypadala jako mohutné císařské vojsko. S tím se zbabělí Švédové do boje pouštět nechtěli, tak odtáhli od dobytého Vysokého Mýta někam pryč a Choceň byla zachráněna.