O svátku Purim

Podle židovské tradice zlovolný královský rádce Haman nenáviděl moudrého Žida Mordechaje, a proto se rozhodl vyvraždit celý jeho národ. Jak praví Bible, "psalo se jménem krále Achašveroše..., aby vyhladili, povraždili a zahubili všechny Židy od mládence po starce, děti i ženy, v jednom dni..." Los měl určit příhodný den pro tento strašný záměr, ale Hamanovy úklady se nakonec obrátily proti němu samému. Židovská královna Ester prozradila v příhodný okamžik Achašverošovi svůj původ a mocný panovník potrestal zlovolného rádce smrtí. Židé unikli strašnému ortelu a četbou svitku Ester, maškarními průvody a veselím si dodnes připomínají dávnou událost.

K obsahu biblické Knihy Ester se po staletí obraceli četní židovští náboženští učenci. Patřil k nim i poslední velký duchovní mistr chasidského hnutí "Chabad" Menachem Mendel Schneerson, který zemřel v roce 1993 ve věku 92 let. Z jeho komentáře ke svátku Purim jsme vybrali několik základních myšlenek.

Svitek Ester v pouzdře, Palestina, počátek 20. století, dílny hnutí Becalel, rukopis na pergamenu, pouzdro: stříbro a slonovina|foto: © Židovské muzeum v Praze

Biblická Kniha Ester - ústřední text Svátku losů - se od všech ostatních hebrejských částí Písma liší několika zvláštnostmi. Již název svátku je neobvyklý: netvoří ho totiž slovo hebrejské, ale perské. Židovský Svátek losů - Purim - se tak jmenuje podle perského výrazu "pur", nikoliv podle hebrejského označení pro "los", kterým je slovo "goral". Neméně neobvyklé je, že Svátek losů - Purim - ve svém názvu nepřipomíná záchranu a vysvobození, jako je tomu u jiných židovských svátků, ale naopak nebezpečí, které Židům hrozilo. Vždyť los - pur - vržený úkladným Hamanem určil datum, kdy měli být vyhubeni.

Za ještě větší zvláštnost Knihy Ester je však nutno považovat, že v celém tomto textu se ani jednou nevyskytuje Boží jméno. Zatímco v ostatních částech Bible se Bůh často zjevuje, nebo Ho alespoň lidé vzývají, v Knize Ester jako by Boha nebylo. To samo o sobě je pozoruhodné. Stojíme před záhadou, jež si žádá vysvětlení. A právě to říká i název Knihy Ester - v hebrejštině Megilat Ester. Toto spojení obsahuje jméno židovské královny, které má v hebrejštině stejný kořen jako slovo "hester" neboli "skrytí". Druhé slovo názvu Knihy Ester - "megila" - znamená doslova "svitek", ale svým hebrejským kořenem odkazuje i ke slovu "odhalení". Hebrejské spojení "svitek Ester" bychom tak mohli přeložit i jako "odhalení skrytého". O jaké tajemství však jde? Odpověď dává samotný příběh.

Zleva: král Achašveroš, Ester a Mordechaj v podání Divadla Feigele|foto: Jana Šustová

Ester se jako královna těšila na perském dvoře výjimečnému postavení. Podobně i její strýc Mordechaj, který kdysi zachránil perskému králi život, mohl počítat s jeho přízní. Když však panovníkův rádce Haman získal lstí králův souhlas s vyvražděním Židů, ani Mordechaj, ani Ester neodhalili svůj židovský původ. Nestěžovali si na Hamana, nežádali o milost pro sebe a svůj národ. Mordechaj naopak vyzval Židy v celé říši k půstu a pokání a rovněž královna předstoupila před krále až po třech dnech a nocích přísného půstu. Podle lidské logiky měla jednat právě naopak: Proč bez otálení nevyužít svého vlivu královny? A proč dokonce riskovat, že tvář poznamenaná dlouhými hodinami strádání rozzlobí orientálního panovníka, přivyklého bezchybné kráse?

Matěj Forman, Návrhy ilustrací ke svitku Ester, 2006, papír, tužka, vodové barvy|foto: © Židovské muzeum v Praze

Odpovědí je, že jak Mordechaj, tak Ester byli hluboce prodchnuti vírou v Boha svých otců. Dobře věděli, že hrozící pohroma nebyla pouhou náhodou, ale měla dopadnout jako trest za poklesky židovského národa, který přejímal pohanské zvyky. Proto se Mordechaj a Ester nejprve obrátili k Bohu v kajícné modlitbě - a teprve poté hledali záchranu podle zákonitostí světa, v němž žili. Až když člověk najde cestu zpět k Bohu, může doufat, že s Jeho přispěním nalezne rozumem a citem správné řešení. V tom také tkví hluboké poučení Knihy Ester. I uprostřed největších protivenství, v samém nitru nepřátel - jak to vyjadřuje perské slovo "pur" v názvu židovského svátku Purim - je třeba stále důvěřovat Stvořiteli. Jakkoliv se Bůh zdá vzdálen a nepřítomen, přece je stále s námi. Boží jméno se tak sice v Knize Ester neobjevuje, ale Mordechaj a Ester svým jednáním vyjevili víru ve skryté Hospodinovo působení. Bůh snad někdy halí před člověkem svou tvář, ale nakonec přispěje těm, kdo v Něho neochvějně věří.